Článek
V seznamu fondů se občas objeví dva řádky, které se jmenují skoro stejně. Liší se jediným slovem v názvu, často jen třemi písmeny. Čísla vedle nich se ale rozcházejí tak, jako by šlo o dva úplně jiné produkty. Chtěl jsem vědět, jak velký ten rozdíl v české nabídce doopravdy je a odkud se bere.
Prošel jsem proto 1 348 fondů dostupných v Česku a hledal dvojice tříd téhož fondu. Pravidlo slučování jsem si stanovil takto: dvojici tvoří dvě třídy, jejichž název je po odstranění samostatného slova dis shodný a které mají zároveň shodného správce i shodnou měnu. Slovo dis je zkratka pro výplatní variantu, tedy tu, která výnos posílá podílníkovi na účet. Data pocházejí z veřejné databáze fondů, kterou vedu na PorovnejFondy.cz, a jsou k 30. červnu 2026.
Našel jsem 9 takových dvojic, u 8 z nich jde porovnat pětiletý výnos
Dvojic je v databázi devět. U osmi z nich mají obě třídy vyplněný pětiletý výnos, takže se dají postavit vedle sebe. Vzorek je malý a je poctivé to říct hned na začátku: závěr níže stojí na osmi dvojicích, ne na stovkách. Zato je to srovnání neobvykle čisté. Uvnitř každé dvojice je stejné portfolio, stejný správce, stejná měna a u osmi z devíti dvojic i naprosto shodná celková nákladovost, tedy TER.
Rozdíly v pětiletém výnosu vyšly takto: 0,00 bodu, 0,01 bodu, 0,78 bodu, 1,76 bodu, 2,33 bodu, 6,51 bodu, 6,67 bodu a 6,80 bodu ročně. Medián je 2,05 bodu. Podstatnější než samotná velikost je ale znaménko. Všech osm rozdílů míří stejným směrem, vždycky vychází lépe ta třída, která výnos nevyplácí.
U dluhopisových dvojic je medián rozdílu 6,59 bodu, u akciových 0,40 bodu
Rozdíly nejsou po vzorku rozprostřené náhodně. Čtyři dvojice jsou dluhopisové a jejich medián je 6,59 bodu ročně. Čtyři jsou akciové a jejich medián je 0,40 bodu. Souvisí to s tím, kolik peněz fond za rok vůbec rozdává. Dluhopisový fond inkasuje úrok z dluhopisů, které drží, a výplatní třída ho pravidelně posílá dál. Akciový fond, i když má v názvu slovo dividendový, rozdává podstatně menší podíl své hodnoty.
Co ten rozdíl znamená, se dá odvodit z toho, co je uvnitř dvojice shodné. Portfolio je stejné, poplatek je stejný, správce je týž. Rozdíl tedy nemůže vzniknout tím, že by jeden vybíral dluhopisy lépe než druhý. Vzniká tím, že výplatní třída pošle část výnosu podílníkovi na účet a o tu částku klesne hodnota podílového listu. Uváděný výnos pak měří jen to, co ve fondu zůstalo. Peníze, které podílník dostal, v tom čísle nejsou, protože už nejsou ve fondu.
Z databáze samotné se nedá ověřit, jak přesně s vyplacenými částkami nakládá zdroj, ze kterého výnosy pocházejí. Při jinak shodných parametrech se ale jiné vysvětlení hledá těžko. A pro čtenáře je důležitější důsledek než mechanismus: dvě čísla, která v tabulce stojí ve stejném sloupci, neměří totéž.
Nejdál od sebe jsou 1,38 % a minus 5,42 % ročně u jednoho fondu
Největší rozdíl mají dvě eurové třídy globálního dluhopisového fondu Templeton Global Total Return Fund. Akumulační třída má pětiletý výnos 1,38 % ročně, výplatní minus 5,42 % ročně. Rozdíl je 6,80 bodu. Na desetiletém okně je to 6,91 bodu, minus 0,04 % proti minus 6,95 % ročně. Poplatek mají obě třídy shodný, 1,38 % ročně, shoda s výnosem akumulační třídy je náhodná, jde o dvě různé veličiny.
To záporné číslo není verdikt o kvalitě fondu ani o práci jeho správce. Je to důsledek toho, že se u výplatní třídy měří pouze cena podílového listu. Kdo tu třídu držel, dostával po celou dobu peníze na účet a ty se do uvedeného výnosu nepromítly. Právě proto je srovnání obou tříd podle jednoho sloupce v tabulce zavádějící.
Rychlý přepočet: co udělá rozdíl 6,80 bodu ročně za pět let
- 100 000 Kč: při 1,38 % ročně přibližně 107 100 Kč, při minus 5,42 % ročně přibližně 75 700 Kč
- 250 000 Kč: přibližně 267 700 Kč proti přibližně 189 200 Kč
- 500 000 Kč: přibližně 535 500 Kč proti přibližně 378 400 Kč
- rozdíl na půl milionu tedy vychází na 157 100 Kč, aniž by šlo o jiný fond
Zjednodušený model bez daní, bez poplatků distributora a bez dalších vkladů. U výplatní třídy navíc nezahrnuje peníze, které podílník během těch let dostal na účet, právě ty v uváděném výnosu chybí.
Značku v názvu má jen 22 tříd z 1 348, tedy 1,63 % nabídky
Zbývá praktická potíž. Poznat obě varianty od sebe není v seznamu snadné. Slovo dis má v názvu 22 tříd z 1 348, tedy 1,63 % nabídky. Zkratku acc, která značí akumulační variantu, má v názvu 14 tříd. U zbytku nabídky název neprozradí nic, přestože tříd téhož fondu bývá i tak několik. Nemovitostní fond Accolade Industrial Fund má v databázi rovnou osm tříd, které se od sebe liší měnou a výší poplatku.
Otázka u přepážky proto nezní, jestli je fond dobrý. Zní, co přesně to číslo na papíře měří. U dvou tříd téhož fondu je v tom rozdíl mezi srovnáním a omylem.
- Je třída, kterou podepisuji, akumulační, nebo výplatní.
- Počítá uvedené číslo i s tím, co fond vyplatil, nebo měří jen cenu podílového listu.
- Kolik tříd téhož fondu je v nabídce a čím se liší, protože měna i poplatek se mezi nimi mění taky.
Verdikt: 2 čísla u téhož fondu neměří totéž
Z osmi dvojic neplyne, že výplatní třída je horší produkt. Pro někoho, kdo chce z majetku pravidelný příjem, je to naopak přesně ta varianta, kterou hledá. Plyne z nich něco jiného. Uvedený pětiletý výnos u výplatní třídy měří jinou věc než u akumulační, a přitom obě čísla stojí v žebříčku ve stejném sloupci. Kdo je porovná mezi sebou, porovnává nesrovnatelné, a u dluhopisových fondů se přitom mýlí o víc než šest procentních bodů ročně.
Osm dvojic je malý vzorek a nedá se z něj usuzovat na celý trh. Užitečný je ale pro toho, kdo jednu z těch osmi tříd drží. Má o svém fondu v ruce jiné číslo, než jaké o něm koluje v tabulkách. Minulá výkonnost není zárukou budoucích výnosů a tenhle text je popisem toho, co v datech je, ne doporučením, co koupit.
Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů, Česká národní banka
https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/seznamy/
