Článek
Zavíječ zimostrázový patří mezi motýly z čeledi travaříkovitých a v našich podmínkách jde o poměrně nového a pro rostliny nebezpečného hosta. Původem pochází z Asie a do Evropy se rozšířil teprve v posledních letech. Dospělý motýl je na první pohled nenápadný, drobný, většinou bílý, často s hnědavým lemem na křídlech. Mnohem větší problém ale představují jeho housenky. Ty mají žlutozelenou barvu, jemné černé pruhy a na první pohled mohou připomínat housenky běláska zelného.
Právě tyto larvy jsou pro zimostrázy největší hrozbou. Dokáží se totiž v keřích nenápadně usadit, a to tak, že si jich člověk vůbec nevšimne. Často se ukrývají uvnitř rostliny, kde mají dostatek potravy i ochranu. Proto je důležité keře pravidelně kontrolovat, nahlížet i do jejich středu a nespoléhat se jen na pohled zvenčí. První varovné signály se obvykle objeví až ve chvíli, kdy se na listech začnou objevovat suchá, bělavá místa nebo jemné pavučinkové zápředky. To už ale bývá známka, že se housenky v rostlině zabydlely na delší dobu.
Brouk, který v Česku nemá přirozenou konkurenci
Zavíječ zimostrázový patří už několik let k největším strašákům českých zahrádkářů i ochránců přírody. Kdo má na zahradě zimostráz, ten už se s ním pravděpodobně už setkal. Nenápadné housenky dokážou během krátké doby obalit keře jemnými pavučinkami a postupně ohlodat listy tak, že rostlina začne slábnout, chřadnout a často nakonec úplně uschne. Do Evropy se tento škůdce dostal poprvé v roce 2006, kdy byl poprvé zaznamenán v Německu.
Odtud se postupně šířil dál, mimo jiné do Portugalska nebo Itálie. Do Česka dorazil o několik let později, v roce 2011, a zpočátku se objevoval hlavně na jihu Moravy. Během dalších let se ale rozšířil prakticky po celé republice. Odborníci se shodují, že jeho šíření má hned několik příčin. Jednak si postupně rozšiřuje své přirozené území, zároveň se ale často dostává do nových oblastí spolu s dováženými okrasnými rostlinami, především z Asie, zejména z Číny. Právě proto je důležité věnovat pozornost i rostlinám, které si lidé přinášejí domů ze zahradnictví. Pečlivá kontrola může včas odhalit problém a zabránit tomu, aby se škůdce dál šířil.
Boj s tímto škůdcem není v našich podmínkách vůbec jednoduchý. Jedním z hlavních problémů je především fakt, že u nás nemá téměř žádného přirozeného nepřítele, který by jeho výskyt dokázal přirozeně regulovat. Pokud je navíc teplý podzim nebo zima, stihnou se během jednoho roku vylíhnout klidně i tři generace housenek. A to už dokáže zahradu proměnit k nepoznání.
Zkušení zahrádkáři si neví rady
Ani mezi zkušenými zahrádkáři nepanuje úplná shoda v tom, jak proti tomuto škůdci postupovat. Někteří spoléhají na chemické postřiky, jenže ty často nepřinášejí takový efekt, jaký by člověk čekal. Housenky jsou totiž v hustých keřích velmi dobře ukryté a běžný postřik se k nim nemusí vůbec dostat. Právě proto je důležité, aby přípravek pronikl opravdu až do nitra rostliny. Pokud se někdo rozhodne pro chemickou ochranu, měl by vždy sáhnout po insekticidu určeném přímo proti housenkám a důsledně dodržovat doporučení výrobce.
Jen tak má zásah skutečnou šanci být účinný a keře zbytečně neutrpí další škody. Někteří zahrádkáři se ale bojí toho, že si takovým chemickým prostředkem mohou poškodit celou úrodu rostlin, kterou zrovna na své zahradě pěstují. Naštěstí dnes existují i šetrnější způsoby, jak se se zavíječem vypořádat. Na trhu jsou přípravky založené na přírodních látkách, například na výtažcích ze stromu Azadirachta indica nebo z květů kopretiny řimbaby.
Mnoho zahrádkářů ale spoléhá spíše na poctivou, pravidelnou kontrolu keřů a ruční odstraňování housenek. Někdo je sbírá ručně, jiný je splachuje silnějším proudem vody. Je však potřeba počítat s tím, že nejde o rychlou ani jednoduchou práci. V jediném keři se jich mohou skrývat tisíce. Jakmile se objeví první známky napadení, je nutné jednat co nejdřív. Housenky totiž dokážou zimostráz zničit během velmi krátké doby. A ještě jedna důležitá věc, na kterou se často zapomíná. Nejde spoléhat se na to, že problém vyřeší mráz. Zkušenosti z Asie ukazují, že zavíječ dokáže přežít i silné mrazy kolem minus třiceti stupňů.
Zdroje:
- bloombux.de, rhs.org.uk, inkarho.de, autorský text, vlastní zkušenost
