Článek
Leden – manželství na dosah
Letošní rok začal slibně. Od ledna získaly páry stejného pohlaví téměř totožná práva jako manželé. Začal platit nový institut „partnerství“, a i když o skutečné rovnosti zatím nemůže být řeč, mnoho dvojic konečně mohlo začít plánovat společný život s týmiž jistotami jako ostatní. Partneři a partnerky stejného pohlaví se ihned začali brát, za první půlrok si řekla své „ano“ tisícovka párů.
Pro řadu z nich to byl v pořadí druhý slavnostní obřad s tím stejným člověkem a nyní již šetří na třetí svatbu, protože skutečně rovnoprávné manželství jednoho dne do Česka přijde. Zatímco heterosexuální manželství se rozvádějí (kolem 40 %), páry stejného pohlaví se pořád dokola berou!
Únor – lidská práva na bodě mrazu
V prvních měsících roku do našich končin přicházívá Beast from the East. Tentokrát ale prudké ochlazení nepřišlo z východu. Nástup Donalda Trumpa k moci byl ledovou sprchou, protože jeho zákroky proti demokratickým hodnotám nastoupily s ještě větší razancí, než se čekalo. Začala šikana LGBTQ+ lidí, zejména trans osob, čistky ve státní správě, hon na migranty i na ty, kdo se prostě jen špatně zatvářili. Čím víc se mluvilo o „změně světového řádu“, tím sílila nová nejistota, která vstoupila do života nejen queer lidem.
Donald Trump a hned v závěsu i jeho podporovatelé po celém světě včetně Česka začali bez obav z následků a bez skrupulí posouvat hranice toho, co je ještě považováno za přijatelné chování. Nenávistné projevy a šikanu proměnili ve standard. Je to výmluvný příklad toho, že dění za oceánem zásadně ovlivňuje i náš život v srdci Evropy. Ve veřejném prostoru se u nás začaly objevovat hlasité útoky na LGBTQ+ lidi, výsměch politikám rovnosti a solidarity, výhružky a dezinformace od hejtrů, kteří se Trumpovým nástupem k moci začali cítit na koni. Úzkost českých queer lidí i jejich přátel z tohoto vývoje byla o to větší, že začínalo být jasné, jak dopadnou podzimní parlamentní volby.
Máj, lásky čas – kladivo na předsudečné násilí
Na konci května přišel důvod k oslavám. Sněmovna schválila rozsáhlou novelu trestního zákoníku, která vedle tisíce dalších změn rozšířila předsudečné trestné činy o pohnutku založenou na sexuální orientaci a pohlaví. Zákon vstupuje v platnost od 1. ledna 2026. Znamená to, že LGBTQ+ lidé napadení z důvodu předsudků pachatele začnou být chráněni stejně dobře jako dosud politici, Romové nebo vyznavači židovské víry.
Výčet skupin specificky chráněných proti předsudečnému násilí bylo už dávno potřeba rozšířit, protože terčem útoků v Česku už bohužel nejsou jen lidé napadaní z důvodu národnosti, politické příslušnosti či víry – jak bylo v zákoně stanoveno doposud. Mezi další skupiny obětí, které hojně narůstají, patří třeba i lidé napadení z důvodu věku nebo zdravotního postižení. Výzkum například ukázal, že 58 % lidí s postižením má zkušenost specificky s předsudečným násilím – motivací pachatele k útoku na ně bylo jejich zdravotní znevýhodnění.
Odhlasování trestní novely bohužel překryla senzační bitcoinová aféra bývalého ministra spravedlnosti Blažka, což je velká škoda, protože se skutečně jedná o průlomový krok pro českou společnost.
Červenec – konec jedné velké české ostudy
Červenec přinesl další skvělou zprávu: přestala platit podmínka kastrací při úřední změně pohlaví. Ústavní soud ji zrušil už rok předtím, ale odložil účinnost a dal Sněmovně dostatek času, aby připravila změnu zákona, která bude respektovat důstojnost a tělesnou integritu trans lidí. To však poslanci a poslankyně nezvládli, a tak ustanovení starého zákona prostě jen přestala platit. Tento nezvládnutý úkol bude muset dotáhnout nová Sněmovna.
Avšak trans lidé i přes určité právní vakuum zažívají obrovskou úlevu, protože si už nemusejí vybírat mezi vlastní identitou a zdravím. Zrušení kastrací není žádný revoluční krok, jímž by se Česko vrhalo do neprobádaných vod plných rizik. Naopak jsme byli jedni z posledních v Evropě, kdo ještě na tak pravěké věci jako kastraci trval.
Letní prázdniny – LGBTQ+ témata do školy patří
Od prvního dne letních prázdnin začal existovat post dětské ombudsosoby, která se má zabývat ochranou práv dětí. Pro tento nový úřad byl během jara proveden průzkum toho, co nejvíc trápí české děti. Vyplynulo z něj mimo jiné, že dětskou populaci na druhém stupni základních škol nejvíc rozděluje postoj k LGBTQ+ lidem: polovina jejich práva hájí, druhá se k nim staví negativně. To jasně ukazuje, že o genderové, vztahové a sexuální rozmanitosti je potřeba s dětmi mluvit ve školách a nabídnout jim bezpečné prostředí, v němž se o této oblasti mohou dozvědět informace založené na současném vědeckém poznání. Je takto potřeba pracovat jak s těmi dětmi, které jsou potenciálně LGBTIQ+ nebo rozmanitost podporují, tak s těmi, které projevují negativní vyhranění, často způsobené strachem či nepochopením.
Škoda, že dosud nebyla pozice veřejného ochránce dětí obsazena nikým, kdo by se jí naplno věnoval.
Říjen – další odklon od lidských práv
Na podzim si Česko volilo novou Sněmovnu a vládu. Výsledky přinesly rozporuplné pocity. Na jednu stranu se do Sněmovny dostalo v porovnání s předchozím volebním obdobím víc poslanců a poslankyň, kteří podporují skutečnou rovnost všech lidí v podobě manželství pro všechny. Navíc v poslaneckých lavicích zasedá nejvíc vyoutovaných LGBTQ+ lidí v historii.
Ale zároveň vládu sestavily samé populistické strany, které se už ve volební kampani neštítily nenávistné rétoriky. Návrh programového prohlášení nové vlády Andreje Babiše vytváří smyšlené nepřátele, proti nimž chce bojovat – občanské organizace, vzdělávání postavené na kritickém myšlení a moderním vědeckém poznání, dokonce i soužití párů a rodin mimo oficiální manželství.
Konec roku – přituhuje
To všechno má důsledky. Lidé, kteří tuší, že by se snadno mohli znelíbit, plni otázek čekají, co bude dál – mladí lidé podporující ochranu životního prostředí, rodiče dětí se zdravotním znevýhodněním, organizace dohlížející na stát a bojující proti korupci, LGBTQ+ lidé a jejich rodiny, lidé s migrační zkušeností, lidé pracující ve vzdělávacích organizacích apod. U queer populace se strach z budoucnosti navíc míchá s nejistotou, jestli bude společnost přijímat jejich identitu – nebo ji zpochybňovat.
PF 2026
Máme za sebou rok, kdy se české zákony měnily směrem k větší rovnosti, ale zároveň pilným činěním politiků a političek houstla atmosféra ve společnosti. Dokud jsou však zákony demokratické, je na nás samotných, zda se necháme strhnout k nenávisti – nebo se rozhodneme svoji svobodu využít k porozumění a respektu.
Před námi je období, jehož vývoj se nejspíš bude odehrávat na pozadí hrozících globálních krizí a napětí. Proto právě teď potřebujeme společnost, která sjednocuje. Která se nebojí rozmanitosti, ale bere ji jako svoji sílu. Tuto sílu a zodpovědnost musíme najít i sami v sobě. Nekopejme příkopy. Stavme mosty, a to uvnitř svých komunit, partnerských vztahů, přátelských vztahů, i uvnitř skupin, které ač mají společný cíl a hodnoty, hledají spíše rozdíly než to, co je spojuje.
Do nového roku 2026 si přejeme, abychom se nikdy nevzdali lidskosti, solidarity a odvahy stát na straně těch, kteří jsou ohroženi.
