Článek
Za chronologicky první vilu tohoto typu můžeme označit vilu sochaře Stanislava Suchardy (Slavíčkova 6/248), kterou mu navrhl v roce 1907 věhlasný architekt Jan Kotěra. Sucharda bydlel ve Slavíčkově ulici teprve pár let, když však zvítězil v soutěži na rozměrný pomník Františka Palackého, potřeboval další prostor a přes ulici si nechal postavit svou druhou vilu. Stylově jde o kombinaci secese, lidové architektury a anglické architektury, kterou Jan Kotěra komponoval hned v několika stavbách v tomto období (např. Trmalova vila ve Strašnicích).

Suchardova vila
Druhá vila je sice o několik let mladší, ale i v tomto případě došlo ke spojení dvou umělců. Pro sochaře Čeňka Vosmíka navrhl vilu (Tichá 1224/3) v roce 1910 slavný Josef Fanta (autor budovy Hlavního nádraží v Praze). Oba dva se dobře znali, neboť se pracovně potkali několikrát, Vosmík totiž umělecky zpracoval některé sochy na hlavní budově Hlavní nádraží nebo na památníku bitvy u Slavkova. Charakteristický dům v secesním stylu s romantickou věží upoutá ve vilové lokalitě Hřebenka na Smíchově nejen svým originálním vzhledem a nápisy na fasádě ("Kdo dělá, vydělá", „Kdo chce žíti, musí síti“, „usílím a prací i nebe dobudeš“ apod.), ale bohužel i dlouho neutěšeným stavem.

Vosmíkova vila
O rok mladší vila (1911), kterou si postavil sám pro sebe a svou rodinu František Bílek (Mickiewiczova 233/1), se naprosto vymyká architektonickým konvencím a stylu ostatních budov té doby. Vila má pořád nejblíže secesi, ale sochař, umělec i architekt v jednom Bílek, do ní promítl své životní i umělecké symbolistické pojetí. Zahradu vily zdobí pomník Komenský se loučí s vlastí. Zajímavé je, že v případě Bílka nešlo o jeho jedinou architektonickou realizaci a hned v sousedství své hradčanské vily postavil i běžnější secesní dům (Mickiewiczova 3) v řadě domů, v níž mají své zastoupení i architekti Jan Kotěra (Mickiewiczova 13) a František Kavalír (Mickiewiczova 11). Bílkovu vilu je možné navštívit a seznámit se detailněji s dílem tohoto velkého českého sochaře.

Bílkova vila
Stavba, která vznikala ve stejné době a dokončena byla v roce 1911, je další unikát. Sám pro sebe si ji postavil sochař Ladislav Šaloun a zprvu byla zamýšlena jako ateliér pro jeho vznikající sochu Jana Husa na Staroměstském náměstí (Slovenská 1566/2), jde tedy o podobný příběh nutné výstavby ateliéru jako u Suchardy. I v této vile však najdeme výrazné symbolické prvky včetně odkazu na básníka Otokara Březinu nebo filosofa Arthura Schopenhauera. Obytná část byla přistavěna k ateliéru až ve 30. letech.

Šalounova vila
Další významná stavba z naší série je vila s ateliérem, kterou na Ořechovce postavil v roce 1924 Pavel Janák pro Bohumila Kafku (Na Ořechovce 484/41), autora sochy Jana Žižky na Vítkově. Typickou vilu z režného zdiva zapadající do této vilové oblasti doplňuje na zahradě epická socha Orfea od stavebníka vily. V roce 2025 se Kafkova vila prodávala, díky čemuž si můžeme lépe představit současnou cenu těchto významných vil. Cena byla nastavena na 120 000 000 Kč.

Kafkova vila
I poslední představená a chronologicky nejmladší vila (U páté baterie 938/40, 1934) je od architekta Pavla Janáka, vzhledem k realizaci ve 30. letech má však již funkcionalistický charakter. V rámci nově vznikající vilové čtvrti Baterie si v blízkosti Rothmayerovy vily nechal vilu s ateliérem postavit Josef Mařatka, který s Janákem spolupracoval například na realizaci Hlávkova mostu.

Mařatkova vila
Zdroje:
Lenka Popelová, Radomíra Sedláková, Pavel Škranc, Petr Urlich, Petr Vorlík, Pavel Vlček a další - Slavné stavby Prahy 6
Ctibor Rybár - Ulice a domy města Prahy




