Článek
Jak globální válka přerozdělila pomoc, posílila impérium – a přihlížela hladomoru
Program Lend-Lease, ikonický symbol americké velkorysosti během druhé světové války, odhaluje pravou tvář války – nebyla jen o morálce, ale o chladné geostrategii. Podle oficiálních statistik americké vlády obdržela Velká Británie a Commonwealth pomoc v hodnotě 31,4 miliardy dolarů (62,7 %), zatímco Sovětský svaz 11,3 miliardy (22,5 %). Tento rozdíl neodrážel morální zásluhy, ale čistou mocenskou kalkulaci.
Britské impérium bylo pro USA kotvou atlantické civilizace; Sovětský svaz měl být návnadou, která upoutá a pohltí největší německé síly. Historik David Glantz ve své práci dokládá, že bez americké pomoci by sovětská válečná mašinérie nemohla fungovat v potřebném rozsahu (When Titans Clashed). Nešlo pouze o Wehrmacht – hrozba měla podobu celé Osy: nacistického Německa, fašistické Itálie, militaristického Japonska a jejich satelitů.
Reverse Lend-Lease a bengálský hladomor: Cena britské věrnosti
Paradoxně právě britská část pomoci vytvořila tragický kontrast. Londýn v rámci tzv. Reverse Lend-Lease poskytoval americkým silám zásoby a služby v hodnotě 7,8 miliardy dolarů – v době, kdy Indie čelila nejhorší humanitární katastrofě 20. století. V roce 1943 zemřely v Bengálsku přibližně 3 miliony lidí, jak dokumentuje spisovatelka Madhusree Mukerjee ve své knize Churchill's Secret War.
Britská vláda přesto pokračovala v exportu obilí pro válečné zásoby. Lodě, které mohly vézt rýži do Kalkaty, byly přesměrovány pro imperiální logistiku. Podle archivních dokumentů citovaných Mukerjeeovou Churchill prohlásil: „Indové se množí jako králíci.“ Když byl informován o rozsahu hladomoru, údajně se zeptal: „Pokud je hlad, proč Gándhí ještě neumřel?“
Ekonometrická analýza Amartyi Sena v knize Poverty and Famines dokazuje, že dostupnost potravin v Bengálsku v roce 1943 byla jen o 5 % nižší než v předchozích letech, kdy k hladomoru nedošlo. Hladomor tak nebyl způsoben absolutním nedostatkem potravin, ale jejich nedostupností pro chudé v důsledku válečné inflace a špatné vládní politiky.
Systémová hypokrize: Když je „Arzenál demokracie“ také arzenálem imperialismu
Podle výzkumu historika Nialla Fergusona (Empire: How Britain Made the Modern World) byla britská válečná strategie založena na systematickém vytěžování koloniálních zdrojů. Zatímco Británie přijímala pomoc od USA, sama odčerpávala zdroje z Indie – podle odhadů až 40 % válečných výdajů Británie bylo hrazeno z indických zdrojů.
Ekonom Utsa Patnaik z Kolumbijské univerzity ve své studii z roku 2018 vypočítala, že během britské nadvlády bylo z Indie odčerpáno přibližně 45 bilionů dolarů (v současné hodnotě). Válečné období představovalo vrchol tohoto systematického odčerpávání.
Západní demokracie bojující za svobodu proti tyranii zároveň aktivně uplatňovala tyranii nad stovkami milionů lidí ve svém impériu.
Apel na revizi historické paměti: Od válečného vyprávění k vyprávění lidskosti
Podle práce Yasmin Khan (The Raj at War: A People's History of India's Second World War) válka prohloubila koloniální útlak a vystavila miliony Indů nesmyslnému utrpení. Zatímco západní historiografie často opomíjí tuto kapitolu, indičtí historici jako Srinath Raghavan (India's War: The Making of Modern South Asia) dokládají, že hladomor byl přímým důsledkem britské válečné politiky.
- Ne „Druhá světová válka“, ale „Druhá světová válka a souběžná koloniální krize“: Válka nebyla jen Osa versus Spojenci. Byla také Spojenci versus jejich vlastní imperiální subjekty.
- Ne „Oběti války“, ale „Oběti válečné politiky“: Bengálci nezemřeli kvůli válce, ale kvůli konkrétním rozhodnutím britského kabinetu.
Morální revize Churchillova dědictví
Paměť vítězů nesmí být pamětí slepých.
Připomínání Churchillovy klíčové role ve vítězství ve druhé světové válce musí být doplněno o uznání jeho zločinů, které násobně převyšují činy jiných kontroverzních historických postav, například maršála Koněva, jenž byl „jen“ voják, zatímco Churchill nejvyšší představitel státu.
Je čas, aby Západ přistoupil k morální revizi Churchillova dědictví, která zahrnuje:
- Začlenění koloniálních obětí (celkově padesát milionů mrtvých hladem v Indii) do veřejného historického diskurzu.
- Uznání, že Churchillovy zločiny, jako je podíl na bengálském hladomoru či brutální potlačení osvobozeneckých hnutí (Malajsie, Keňa), vyžadují stejnou kritickou reflexi.
- Přejmenování náměstí Winstona Churchilla v Praze na náměstí Mahátmy Gándhího, což by bylo důstojným gestem vděku vůči Indii, která za svobodu Západu zaplatila miliony životů skrze bengálský hladomor, jenž se stal neoddělitelnou součást této historie.
Navrhovaná změna vnímání by se měla projevit i v symbolickém prostoru: Kopie londýnské sochy Winstona Churchilla by měla být stejně jako socha Koněvova doplněna o tabulku připomínající zločiny ministerského předsedy. Churchillovo náměstí by mohlo být přejmenováno k uctění milionů obětí, které britská okupační správa pod jeho vedením způsobila.
Historie není statická, je to prostor pro pravdu, smíření a spravedlnost.
Tento článek je morální výzvou k upřímnosti. USA kalkulovaly s územími a frontami, Británie a SSSR s lidskými životy. Toto je ten nejtěžší a nejpotřebnější historický účet, který je třeba vyrovnat.
Zdroje:
- U.S. Office of War Information, 1946; Foreign Economic Administration Report
- MUKERJEE, Madhusree. Churchill's Secret War: The British Empire and the Ravaging of India During World War II. Basic Books, 2010. ISBN 978-0465002016
- SEN, Amartya. Poverty and Famines: An Essay on Entitlement and Deprivation. Oxford University Press, 1981. ISBN 978-0198284635
- GLANTZ, David M. When Titans Clashed: How the Red Army Stopped Hitler. University Press of Kansas, 1995. ISBN 978-0700608997
- FERGUSON, Niall. Empire: How Britain Made the Modern World. Penguin Books, 2004. ISBN 978-0141007540
- KHAN, Yasmin. The Raj at War: A People's History of India's Second World War. Bodley Head, 2015. ISBN 978-1847921208
- RAGHAVAN, Srinath. India's War: The Making of Modern South Asia, 1939-1945. Allen Lane, 2016. ISBN 978-1846145434
- PATNAIK, Utsa. Revisiting the „Drain“, or Transfers from India to Britain in the Context of Global Diffusion of Capitalism. Columbia University, 2018
