Článek
Politici pravidelně mluví o tom, že Česká republika čelí rekordně nízké porodnosti. Každý rok se rodí méně dětí a odborníci upozorňují na stárnutí populace, nedostatek pracovní síly i rostoucí tlak na důchodový systém.
Jenže když se mladí lidé rozhodují, zda si dítě vůbec mohou dovolit, narážejí na tvrdou realitu. Náklady na bydlení rostou, ceny potravin i energií jsou výrazně vyšší než před několika lety a období po narození dítěte znamená pro většinu rodin citelný propad příjmů.
A právě tady přichází otázka, kterou si pokládá stále více lidí: Dělá stát opravdu dost pro rodiny s dětmi?
Rodičovský příspěvek na papíře vypadá dobře. V praxi často nestačí.
Od roku 2024 činí celková částka rodičovského příspěvku 350 000 Kč na jedno dítě narozené od 1. ledna 2024. Rodiče si mohou zvolit tempo čerpání, ale celková částka zůstává stejná.
Na první pohled může 350 tisíc korun působit jako vysoká částka.
Jenže když ji člověk rozpočítá do několika let péče o dítě, realita vypadá úplně jinak.
Z této částky musí rodina pokrýt období, kdy jeden z rodičů často nemůže pracovat naplno. Mezitím se platí nájem nebo hypotéka, energie, jídlo, pleny, oblečení, autosedačka, kočárek, léky, hygienické potřeby a desítky dalších výdajů, které s příchodem dítěte přibudou.
To vše v době, kdy příjem domácnosti obvykle výrazně klesne.
Životní náklady rostou rychleji než podpora rodin
Poslední roky přinesly prudký růst cen prakticky všeho.
Bydlení je pro mnoho mladých rodin největší položkou rozpočtu. Připočtěme vysoké ceny potravin, energií nebo dětského vybavení a není divu, že mnoho párů začíná rodičovství odkládat.
Ne proto, že by děti nechtěli.
Ale proto, že mají strach, jestli je finančně zvládnou.
Rozhodnutí založit rodinu by nemělo být otázkou toho, zda po zaplacení všech účtů zbude dost peněz na běžný život.
Nízká porodnost není jen otázkou peněz. Peníze ale hrají velkou roli.
Bylo by nepoctivé tvrdit, že za pokles porodnosti může pouze výše rodičovského příspěvku.
Demografové upozorňují na celou řadu dalších příčin - lidé mají děti později, častěji studují, mění se životní styl, problematická je dostupnost bydlení i služeb péče o děti.
Ekonomická nejistota však patří mezi nejčastěji zmiňované důvody, proč mladé páry rodičovství odkládají nebo mají méně dětí, než původně plánovaly.
Paradox dnešní doby
Na jedné straně stát upozorňuje na dramatický pokles porodnosti.
Na druhé straně mnoho rodičů říká, že období po narození dítěte patří finančně k nejnáročnějším v jejich životě.
Rodiče přitom nevytvářejí hodnotu jen pro vlastní rodinu.
Vychovávají budoucí generaci lidí, kteří budou jednou pracovat, platit daně a financovat zdravotnictví i důchodový systém.
Přesto se mnoho rodin cítí, jako by nesly většinu nákladů samy.
Nejde jen o peníze. Jde o pocit jistoty.
Mladé páry dnes často řeší stejné otázky.
Budeme mít na hypotéku?
Co když jeden z nás přijde o práci?
Najdeme místo ve školce?
Jak dlouho zvládneme žít z jednoho příjmu?
Právě nejistota bývá tím, co rozhodnutí o dítěti odkládá.
A čím déle lidé čekají, tím častěji nakonec skončí u jednoho dítěte nebo bezdětnosti.
Co by mohlo pomoci?
Samotné zvýšení rodičovského příspěvku pravděpodobně porodnost samo o sobě nezachrání.
Mohlo by ale významně snížit finanční stres rodin v období, kdy mají nejvyšší výdaje a zároveň nejnižší příjmy.
Stejně důležité je řešit dostupné bydlení, kapacity školek a jeslí, flexibilní pracovní podmínky nebo lepší možnosti návratu rodičů do zaměstnání.
Závěr
Každá společnost potřebuje děti.
Bez nich nebude mít kdo jednou financovat zdravotnictví, důchody ani chod celé ekonomiky.
Pokud ale stát skutečně chce, aby se rodilo více dětí, nestačí o porodnosti mluvit v předvolebních debatách.
Je potřeba vytvořit prostředí, ve kterém se lidé nebudou bát založit rodinu.
Protože rozhodnutí mít dítě by nemělo být luxusem dostupným jen těm, kteří mají vysoké příjmy nebo finanční rezervu.
Podpora rodin není výdaj. Je to investice do budoucnosti celé země.
