Článek
Když jsem si poprvé oblékla sportovní podprsenku
Přiznám se, že první krok do nové posilovny byl peklo už sám o sobě – a to jsem ještě netušila, co mě čeká kvůli výběru oblečení. Pečlivě jsem se doma rozhodovala mezi volnějším trikem a svou oblíbenou sportovní podprsenkou s legínami. Nakonec vyhrál komfort a pocit svobody, který mi tělo tak zoufale nabízelo po celodenním sezení u počítače.
Pohledy, které pálí jako žiletky
Nadšeně jsem vyrazila vstříc činkám, ale už u vchodu jsem zachytila první hodnotící pohledy. Ticho v šatně rozřízla šeptanda dvou žen: „Hele, podívej na ni, na co si hraje?“ Jejich hlasité „tichosti“ mi prostoupily kůži jako zimnice. Ruce se mi zachvěly, když jsem v zrcadle zahlédla svůj odraz – byla jsem provokativní, nebo jen moderní holka v obyčejném sportovním outfitu?
„Nevadí ti, že takhle vyvoláváš pozornost?“
To nejhorší mělo teprve přijít. U běžeckého pásu si ke mně přisedl starší pán a s hraně mile ironickým úsměvem řekl: „Nevadí ti, že takhle vyvoláváš pozornost?“ Zmrazilo mě to. Přece jsem nepřišla nikoho svádět, ale zacvičit si. Přišla ve mně směs hněvu, studu i vzteku. Neměla jsem sílu ani odvahu odpovědět – a v tu chvíli mi došlo, kolik z nás asi tenhle pocit musí zažívat den co den.
Cvičení nebo přehlídka – kdo určuje pravidla?
Další den jsem se pídila u kamarádky, jestli to mám brát jako varování. „Holka, dneska aby ses bála i dýchat špatně,“ přesně vystihla náladu – a já věděla, že nejsem sama. Oblečení v posilovně je neustálým zdrojem konfliktů a posměšků. Společnost říká „oblékej se, jak chceš,“ ale realita je, že pravidla určují pohledy okolí.
Na útěku před předsudky
Začala jsem sledovat i ostatní ženy – některé si přes tričko chvatně přetahovaly mikinu, jiné hrdě cvičily v kratších topících. A pokaždé, když jsem si chtěla dovolit být sama sebou, zvonila mi v hlavě otázka: „Provokuji, nebo jsem prostě moderní ženská v roce 2024?“ Nešlo už jen o módu, šlo o právo nebýt souzena uprostřed činek a potu.
Našla jsem odvahu říct dost
Stačilo pár dalších dnů a zvedla jsem hlavu. Sama sobě jsem slíbila neustupovat cizí kritice jen proto, že se ve svém těle cítím dobře. Přesně tím, co mám na sobě. Říkám si: kolika ženám stačí jeden ten uštěpačný komentář a nikdy už si nevěří? Opravuji starou křivdu ve svém životě – nestačí být fit, musím mít i hroší kůži.
Autor příběh redakčně zpracoval a anonymizoval. Jména, věk a detaily byly změněny. Smysl a jádro sdělení zůstaly zachovány.
