Nejbizarnější příběh v dějinách americké mafie: Bugsy Siegel hledal poklad na pustém ostrově

Benjamin „Bugsy“ Siegel se narodil v roce 1906 v Brooklynu do rodiny židovských přistěhovalců. Jako teenager založil s kamarádem z dětství pouliční gang Bugs and Meyer, který začínal krádežemi aut a pašováním alkoholu a skončil jako oddíl nájemných vrahů v organizaci Murder, Inc. Postupem let se Bugsy Siegel stal klíčovou postavou židovsko-amerického organizovaného zločinu.

Ve 30. letech byl vyslán na západní pobřeží, aby pro mafii ovládl tamní hazard. V Los Angeles propadl kouzlu celebrit, přátelil se s hollywoodskými hvězdami (například Carym Grantem nebo Jean Harlowovou) a sám žil jako filmová hvězda.

Přezdívku Bugsy, tedy zhruba „šílený“ nebo „cvok“, dostal pro svou prchlivou a nevyzpytatelnou povahu. A právě tu dokumentuje bizarní kapitola jeho života, kdy uspořádal výpravu za pokladem na Kokosovém ostrově jihozápadně od Kostariky.

Ostrov, kam Bugsy Siegel v roce 1938 zamířil, lákal hledače pokladů už přes sto let. Podle legendy dal španělský místokrál Peru na počátku dvacátých let 19. století vyvézt z obležené Limy zlato, stříbro, drahokamy i chrámové skvosty, aby nepadly do rukou povstalců. Převoz svěřil anglickému kapitánovi.

Ten s posádkou na moři zavraždil stráže pokladu a kořist údajně zakopal na Kokosovém ostrově (Isla del Coco) daleko od pobřeží Kostariky. Nejcennějším kusem měla být zlatá socha Panny Marie v životní velikosti.

Španělé posádku později pochytali a pověsili, ale poklad už nikdo nikdy nespatřil. Podle National Geographic se ho od té doby pokusilo najít přes tři sta výprav.

Bugsyho Siegela na stopu pokladu přivedla tajemná mapa, kterou od starého námořníka získala jeho tehdejší milenka, hraběnka Dorothy di Frasso. Výpravu za pokladem podpořil bývalý nevlastní otec zesnulé filmové megastar Jean Harlowové, se kterou se Bugsy Siegel přátelil stejně jako s mnoha dalšími hollywoodskými hvězdami.

Sehnali třístěžňový škuner Metha Nelson, loď se zajímavou kariérou. Hrála mimo jiné ve filmech Ostrov pokladů (Treasure Island, 1934) nebo Vzpoura na Bounty (Mutiny on the Bounty, 1935) s Clarkem Gablem a Charlesem Laughtonem. Na skutečný ostrov pokladů tak gangstera vezla kulisa z filmu o pirátech.

Posádka podle časopisu Time odpovídala celé výpravě: Tři zkušení námořníci, přístavní povaleči, pár mladíků z Long Beach a muži, kteří o sobě tvrdili, že jsou inženýři. Těm všem velel německý kapitán.

Na Kokosovém ostrově čekala na Siegela a jeho společníky nehostinná džungle. Rozkopali celý ostrov, ale odměnou jim bylo jen kamení. Když nepomohly lopaty, přišel na řadu dynamit, kterým trhali útesy a svahy na kusy. Největší výdrž měl „šílený“ Bugsy Siegel. Ostatní prý hledání brzy vzdali, stáhli se zpátky na loď a popíjeli šampaňské. Gangster zuřil, ale nakonec i on vyvěsil pomyslný bílý prapor.

Zpáteční cesta byla pro Siegela a hraběnku di Frasso horší než kopání. Opilí námořníci posádku terorizovali, šermovalo se zbraněmi. Pak přišla vichřice, která zlomila stěžeň, potrhala lanoví a poškodila motor. Neovladatelný škuner nakonec musela odvléct italská motorová loď do Acapulca.

Po nutných základních opravách doplula zbídačená Metha Nelson v lednu 1939 do Los Angeles. Tisk jí začal říkat „pekelná loď“. Úřady za výpravou viděly víc než honbu za legendárním pokladem. FBI Siegela podezírala, že chtěl na ostrově ukrýt jednoho ze šéfů vraždící organizace Murder, Inc. Celníci si zase mysleli něco o pašování, důkaz ale nenašli.

Tečku za celou plavbou nakonec udělal nevlastní otec Jean Harlowové. Novinářům ji popsal jako „milou, příjemnou cestu“, až na ty bouře. Poklad z Limy, kvůli kterému se Bugsy Siegel plavil až ke Kostarice, nenašli. Pokud tam tedy vůbec kdy byl.

Další použité zdroje:

Nigel Cawthorne: Historie mafie, Dobrovský (edice Knihy Omega, 2016)

Dean Jennings: Bugsy - Vždyť se jenom zabíjíme, Slovenský spisovateľ (1994)

Reportáž časopisu Time, Magazín The Mob Museum