Článek
Jenže z drobného zranění se postupně stal zánět, noha bolela, otékala, mizela chuť k jídlu a herec, kterého lidé znali jako dobromyslného chlapa s nadváhou, zhubl víc než třicet kilo.
Maděrič říkal, že měl „na kahánku“. Z člověka, který na obrazovce ochutnával jídlo, moderoval kuchařský pořad a z komických rolí si udělal vlastní značku, se najednou stal pacient, který se učil znovu chodit, pravidelně jíst a šetřit síly.
Kluk z Polešovic
Narodil se 7. srpna 1955 v Polešovicích u Uherského Hradiště. Otec byl ředitelem mlékárny, maminka učitelkou a doma bylo šest dětí. Hudba tam nebyla ozdoba na svátky, ale běžná součást života. Maděrič později hrál na kontrabas, kytaru a další nástroje a hudba ho provázela stejně dlouho jako herectví.
Dětství prožil na Slovácku a do školy chodil v Uherském Hradišti. Na gymnáziu měl rozšířenou výuku angličtiny, což se mu později hodilo, ale mnohem víc ho táhlo divadlo a muzika. Nebyl typ tichého žáka, který zmizí v lavici. Uměl vyprávět, napodobovat, bavit lidi a rychle poznal, že před publikem se cítí dobře.
V roce 1974 se dostal na Janáčkovu akademii múzických umění v Brně. Absolvoval v roce 1978 a po škole nastoupil do Divadla na provázku. Pro mladého herce to nebylo místo, kde se jen přeříká text a odejde domů. Provázek měl vlastní rytmus, vlastní poetiku, hudbu, pohyb, improvizaci a lidi, kteří chtěli divadlo dělat jinak než v kamenném provozu.
Maděrič tam zůstal deset let. Hrál, zpíval, muzicíroval a učil se držet jeviště tělem, hlasem i energií. Nebyl typ prvoplánového milovníka. Měl kulatější postavu, komediální výraz a hlas, který se dal použít pro humor i pro dabing. Z Provázku si odnesl schopnost být na jevišti přirozený, i když se kolem něj děly věci, které by jinde působily jako chaos.
Po absolutoriu se v Brně rychle zabydlel. Divadlo na provázku mu dalo hereckou partu, město, režijní rukopis i způsob práce, který se pak vracel v jeho dalších rolích. Zároveň se začal objevovat před kamerou. Ještě jako student hrál ve slovenském filmu Keby som mal dievča a na konci sedmdesátých let přišla role Kamila Vochoče v Menzelově filmu Lásky mezi kapkami deště.
Film Lásky mezi kapkami deště z roku 1979 nebyl hlavní rolí Maděričova života, ale dostal ho k Jiřímu Menzelovi a mezi herce, kteří patřili k českému filmu přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. V dalších letech se objevoval ve filmech, pohádkách a televizních inscenacích. V roce 1981 hrál Olina ve filmu Mezi námi kluky, o rok později šlechtice Radomila v pohádce Za humny je drak.
Právě pohádky a komedie mu seděly nejvíc. Dokázal být legrační bez toho, aby tlačil na pilu. Měl v sobě výraz člověka, který přišel na návštěvu, posadil se ke stolu, hned se začal bavit s každým v místnosti a za chvíli vyprávěl historku. Režiséři ho často obsazovali do vedlejších rolí, které měly přinést teplo, humor nebo obyčejný lidský tón.
V roce 1988 odešel z Brna do Prahy. Přijal nabídku Františka Ringo Čecha a jeho prozatímní scény, později známé jako Čechovo prozatímně osvobozené divadlo. Pro herce z Provázku to byl přesun do jiného světa. Ringo Čech dělal divadlo postavené na komediálnosti, přímém kontaktu s divákem a velkém tahu na zábavu. Maděrič tam zapadl jako člověk, který se nebojí nadsázky a umí stát na jevišti vedle výrazných osobností.
Muzikály a komedie
Po Čechově prozatímní scéně přišla Ta Fantastika a další scény. Hrál v Krysaři, později hostoval v Divadle Kalich, Činoherním klubu, Studiu Dva, Hudebním divadle Karlín i v Divadle u Hasičů. Diváci ho mohli vidět v Lakomci, Broukovi v hlavě, Jezinkách a bezinkách, Poprasku na laguně, Noci na Karlštejně, Producentech, Limonádovém Joeovi nebo v komedii Včera tě zabiju!
V divadle byl spolehlivý komik. Uměl přijít na scénu a rozhýbat ji během chvilky. Zároveň nebyl jen herec od jedné polohy. V Činoherním klubu hrál třeba v Podivném odpoledni dr. Zvonka Burkeho a v Tramvaji do stanice Touha. Ještě před smrtí ho divadlo připomínalo jako Steva v Tramvaji a Václava v Burkeovi.
Na obrazovce se objevoval průběžně, někdy ve filmech, někdy v seriálech. Pozdější diváci ho znali z Ulice, Ošklivky Katky, Modrého kódu nebo z menších televizních rolí. Ve filmu měl výraznější práci například v Nemocném bílém slonovi, později v rodinném filmu Modrý tygr, kde hrál Brokla.
Na přelomu tisíciletí se do paměti televizních diváků zapsal pořadem Mňam aneb Prima vařečka. Nebyl tam jako nudný moderátor, který odříká recept. K jídlu měl vztah, o vaření uměl mluvit a před kamerou působil jako člověk, kterému lásku k jídlu věříte.
V rozhovorech se k jídlu vracel často. Doma prý vařil rád, když měl čas, ale později říkal, že kuchyni čím dál víc přebírala dcera Eliška. Manželka Jitka vařila, ale nerada. Dcera ho k plotně někdy ani nechtěla pustit a Maděrič se smál, že aspoň do práce na jeviště ho pustí.
Pořad o vaření mu seděl i typově. Diváci ho znali jako herce se zavalitou postavou, kterému se dala věřit chuť k jídlu i chuť vyprávět. Když pak o roky později zhubl o desítky kilogramů, lidé si toho všimli okamžitě.
Maděrič daboval i Waylona Smitherse v seriálu Simpsonovi, poslušného asistenta pana Burnse, který se v českém dabingu stal stejně známý jako řada dalších vedlejších postav seriálu. Smithers potřeboval hlas, který umí být uhlazený, oddaný, úslužný i komický.
Maděričův hlas se pro takovou práci hodil. Byl měkký, dobře rozpoznatelný a uměl se držet na hraně mezi slušností a směšností. U dabingu se často stává, že divák jméno herce nezná, ale hlas mu zůstane v hlavě. A pan Smithers byl jedním z nich.
Hospoda, kterou proměnil v domov
S manželkou Jitkou měl dvě děti. Syn Vojtěch se narodil v roce 1986, dcera Eliška o dva roky později. V roce 1998 si rodina koupila na venkově objekt s velkou zahradou o rozloze asi tři tisíce metrů čtverečních. Původně to byla hospoda v dezolátním stavu. Maděričovi se pustili do rekonstrukce a postupně z ní udělali rodinné bydlení.
Z bývalého sálu vznikl obývací pokoj s krbem. Z výčepu se stala kuchyně. Dům nejdřív sloužil na víkendy, později se tam rodina přestěhovala natrvalo. Na zahradě pěstovali zeleninu, ovoce a bylinky. Manželka a dcera se staraly o květiny, Maděrič o trávník, technické věci kolem domu a krytý bazén, který používal i k rehabilitaci.
K domu patřily vtipné historky, které se k němu hodily. Na zahradě se objevily kachny běžci indičtí, které měly pomáhat se slimáky. Slimáci je zajímali jen do chvíle, než našly bazén. Pak už jen plavaly v Maděričově bazénu.
Úraz přišel nenápadně. Maděrič šel z divadla, na přechodu uklouzl a narazil si koleno. Nevěnoval tomu pozornost, protože podobných pádů má člověk za život víc. Koleno ale začalo časem bolet a otékat. Přidal se zánět, nechutenství a rychlý úbytek váhy.
Sám říkal, že ztratil chuť k jídlu a byl líný se najíst. Když zašel za chirurgem, nechali si ho v nemocnici. Hrozila celková sepse. Zánět v koleni se ukázal jako mnohem vážnější problém, než jak vypadal první pád na ledu.
Lékař měl říct, že to bylo „za pět minut dvanáct“. Maděrič přežil, ale zánět se podle pozdějších rozhovorů vracel a zdravotní potíže ho už neopustily. V roce 2023 mluvil o tom, že se mu zánět ozval znovu. Diváci ho ještě mohli vidět v divadlech, ale síly ubývaly.
Mojmír Maděrič zemřel 19. ledna 2026 ve věku sedmdesáti let a že po něm zůstala manželka Jitka, syn Vojtěch a dcera Eliška.
Zdroje:
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/218562210800017/
https://www.irozhlas.cz/kultura/divadlo/ve-veku-70-let-zemrel-herec-mojmir-maderic-ucinkoval-v-brnenskem-narodnim_2601191533_ntu
https://www.divadlo.cz/clanky/zemrel-herec-mojmir-maderic/
https://www.divadlokalich.cz/divadlo-kalich/herci/51-mojmir-maderic/
https://cnn.iprima.cz/madericovi-zmenilo-uklouznuti-na-lede-zivot-kvuli-zanetu-zhubl-30-kilo-a-malem-dostal-sepsi-501858
https://zeny.iprima.cz/maderic-byvalou-hospodu-promenil-v-krasny-domov-501864
https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-mojmir-maderic-doma-nejcasteji-vari-dcera-40241807
https://www.novinky.cz/clanek/kultura-zemrel-mojmir-maderic-40558440
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/831249/mojmir-maderic-70-pred-smrti-zhubl-35-kilo-rok-nevychazel-mezi-lidi.html
https://www.fdb.cz/osobnost/12941-mojmir-maderic
