Článek
Rebecca Zanetti vytvořila zajímavou vyšetřovací dvojici, agentku FBI Laurel a rengera Horské služby Hucka. Zatímco ona je nadprůměrně inteligentní, ale společensky neohrabaná, Huck je samotář, který je nejšťastnější se svým psem a kontakt s lidmi nevyhledává. Oba ale spojuje touha pomáhat lidem v nesnázích a pouští se do vyšetřování vražd nebo zmizelých lidí s neobyčejnou vervou. A jejich rozhovory stojí kolikrát za to.
Obálka knihy
Jelikož se jedná už o druhý díl ze série, doporučuji, abyste začali se čtením prvním dílem Uteč, dokud můžeš. Sice se v každém díle vyřeší vražda, tedy není nezbytně nutné k pochopení druhého dílu přečíst ten první, nicméně jak už to tak bývá, v prvním díle čtenář odhalí nejedno tajemství a byla by škoda, abyste o to napětí z řešení záhad přišli.
V druhém díle Laurel s Huckem hledají pachatele, který vraždí ženy, jejichž těla pokrývá květy černých jiřin.
Stejně jako v prvním díle oceňuji umění autorky, vybalancovat dobrou detektivní zápletku, kdy jsem vraha neodhalila, s romantickou linkou, která byla přirozená a nenatlačená na sílu.
Tempo příběhu je rychlé a čtenář nemá čas se ani chvilku nudit. Vyšetřovatelům jde o život, musí se vypořádat s neodbytnými reportéry a do toho neustále padá sníh, který jim komplikuje vyšetřování. A pak je tu Laurelina sestra. A bývalá přítelkyně Hucka. Zajímalo by mě, jestli se najde čtenář, který k nim má pozitivní vztah. A to je další se skvělých prvků v knize. Postavy ve vás vzbuzují emoce.
Čtení druhého dílu Zmiz, dokud můžeš, jsem si užila. Dostala jsem přesně to, co jsem po první dílu očekávala. Kdybych ale obě knihy měla porovnat, přeci jen se mi líbil první díl o trochu víc. Bylo to něco nového a nečekaného. Pokračování vysoko nasazenou laťku udrželo, ale nepřekonalo.
