Hlavní obsah
Názory a úvahy

Proč se podzimu říká „babí léto“?

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: pixabay.com

Podzim bývá, obzvláště poslední dobou, půvabnější.

Kalendář naznačuje, že nás léto opouští. Loučíme se s ním neradi, i když v posledních letech je spíš protrpíme, nebydlíme-li tak, že nám tropy nevadí. Neznám moc lidí, jimž to vyhovuje.

Článek

Miluji romantiku prodlužujících se večerů, nevadí mi ani ranní nejistota, co na sebe. Ráno se obezřetně nabalená prodírám jemným závojem mlhy, kterou za pár hodin rozpustí slunko, hrající s námi škodolibou hru na návrat léta. Neskočím mu na ni, a tak mi odpoledne těžkne taška na rameni, jak do ní postupně odkládám šálu, větrovku, svetr nebo sako. Takové je babí léto a já je mám ráda.

Babí… V době kultu mládí a krásy to slovo moc pozitivně nezní…

Kdo a proč podle něj  nazval nejbarevnější a nejbohatší část roku? říkám si a hledám na internetu. Vida, je to skutečně odvozeno od výrazu bába, neboť pavučinky, volně se pohybující v přírodě, lidem připomínaly šedivé vlasy starých žen.

Babičky, babky, bábinky či stařenky mají s podzimem ještě něco společného. Existují v čase, jemuž se říká sklonek. Sklonek roku, života…  Jde o období naplněnosti - úrody i prožitků. Stejně jako si ráda vezmu z koše plného různých druhů ovoce to své oblíbené, tak ráda vzpomínám na chvíle s mojí stařenkou.

Je to dávno, kdy jsme spolu koncem léta, jakmile se venku ochladilo, odcházely do kuchyně a já usedala ke stolu, přiraženému ke zdi pod oknem. Ona šla ke kamnům, postrčila hrnec s vodou z okraje do středu,  vzala z poličky nad kamny dřevěný mlýnek kdysi bílý se zlatavými proužky, které však už skoro nebyly vidět, párkrát zakroužila jeho pozlacenou ručkou, naleštěnou od letitého používání, nasypala umletou kávu do čtvrtlitrových hrnků a zalila ji vařící vodou. V kuchyni to zavonělo a já si tu vůni nesu s sebou po celý život. Snad i proto mám tak ráda čerstvě mletou kávu.

Stařenka postavila hrnky na stůl, přisedla si ke mně, někdy se přidal staříček, to když našel chvíli od práce, jíž měl stále plno, obzvlášť na podzim, a všichni tři jsme hlasitě srkali a povídali si.

Vybavuji si pohled z toho okna na dvůr, na němž den ode dne ubývalo z palety těch nejpastelovějších barev, až jednoho dne zbyla jen taková šedo-bílá. Ale to už jsme se zase těšili na Dušičky, posvícení, na Mikuláše, Vánoce a Nový rok…

Vlastně si uvědomuju, že není roční období, které by nebylo něčím originální. Takový může být každý den v roce. Záleží na nás, jak ho uchopíme a co si z něj vybereme i zapamatujeme.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz