Hlavní obsah

Jak nemoci, nevědomost a strach stvořily Drákulu

Foto: Protokol 404 / ChatGPT Image 1.5

Muž s batohem a kšiltovkou nad propastí v pralese pod logem podcastu Protokol 404.

Známe ho všichni. Bledý aristokrat s uhrančivým pohledem v dlouhém plášti, který se bojí slunečního svitu, bytostně nesnáší česnek a po nocích saje krev z krků nevinných panen.

Článek

Bram Stoker stvořil nesmrtelnou literární legendu a valašský kníže Vlad Napichovač jí dal své historické jméno. Ale kde se vlastně vzal onen čistě fyziologický mýtus o nemrtvých? Pokud si odmyslíme hollywoodskou romantiku, zjistíme, že za vznikem upírů nestojí černá magie, ale katastrofální nepochopení biologie a medicíny.

Když ve středověku a raném novověku udeřila neznámá choroba, lidé si ji neuměli vysvětlit mikroskopickými patogeny. Hledali viníka v nadpřirozenu. A symptomy některých zcela reálných nemocí byly natolik bizarní a děsivé, že přímo volaly po stvoření monstra. Tady jsou tři hlavní lékařské diagnózy, ze kterých se zrodil mýtus o Drákulovi.

Porfyrie: Skutečná „upíří nemoc“

Pokud bychom měli vybrat jednu jedinou chorobu, která zní jako přesný popis vampyrismu, byla by to vzácná genetická porucha jater zvaná porfyrie. Její příznaky jsou v pokročilém stadiu naprosto šokující.

Lidé trpící určitými formami porfyrie jsou extrémně citliví na sluneční záření (fotosenzitivita). Jakýkoliv pobyt na denním světle jim způsobuje těžké puchýře, popáleniny a jizvy. Kůže se postupně napíná a bledne. Zásadní je ovšem to, co nemoc dělá s obličejem. Kůže kolem úst se začne stahovat a dásně ustupují, čímž se zuby (často zbarvené do červenohněda kvůli hromadění porfyrinů) opticky prodlouží. Z člověka se doslova stává bledá bytost s vyceněnými, krvavými tesáky, která může vycházet ven jen v noci.

A co ten česnek? Porfyrici mají přísný zákaz jeho konzumace. Česnek totiž obsahuje chemické látky, které rozklad krevního barviva ještě urychlují a způsobují pacientům nesnesitelné bolesti. A jako temnou třešničku na dortu zmiňme léčbu: před vynálezem moderní medicíny lékaři těmto lidem často doporučovali pít čerstvou zvířecí krev, aby doplnili chybějící železo.

Vzteklina: Nákaza kousnutím a zvířecí instinkty

Zatímco porfyrie vysvětluje vzhled upíra, vzteklina dokonale pokrývá jeho chování a způsob, jakým se „kletba“ šíří dál.

Vzteklina se přenáší kousnutím – přesně jako upírství. Virus napadá centrální nervovou soustavu a způsobuje absolutní destrukci lidské osobnosti. Nakažený trpí těžkou nespavostí (proto upíři nikdy nespí), je hyperaktivní a extrémně agresivní.

Nejděsivější jsou ale specifické fobie spojené s touto nemocí. Pacienti se vzteklinou trpí fotofobií (světloplachostí) a především hydrofobií. Zvuk tekoucí vody, pohled na ni, nebo dokonce i odraz ve vlastním zrcadle (při kterém si pacient uvědomí polykací svaly) u nich vyvolává křeče a záchvaty dusivé paniky. Není divu, že se tradovalo, že upír nevrhá odraz v zrcadle a nedokáže překročit tekoucí řeku. Ve středověku musel člověk nakažený vzteklinou, který se sápal po ostatních, aby je pokousal a šířil nákazu dál, působit jako čistokrevný démon.

Tuberkulóza: Nemrtví, kteří sají život z rodiny

Veřejnost si upíry často spojuje s Transylvánií, ale jeden z největších upířích honů se paradoxně odehrál na konci 19. století v americké Nové Anglii (případ Mercy Brown). Na vině tehdy nebylo nic jiného než tuberkulóza, tehdy zvaná souchotiny.

Tato plicní infekce způsobuje, že pacient začne doslova chřadnout před očima. Je extrémně bledý, hubne na kost a vykašlává krev, která mu často ulpívá na rtech. Proč se ale lidé báli upírů? Tuberkulóza je vysoce nakažlivá a v rodinách se šíří pomalu. Když jeden člen rodiny zemřel, o pár měsíců později začal chřadnout další. Z pohledu tehdejších venkovanů to nedávalo jiný smysl, než že se první mrtvý v noci vrací z hrobu a pomalu „vysává životní sílu“ ze svých přeživších příbuzných. Lidé proto exhumovali těla svých blízkých a probodávali jim srdce kůlem, aby je udrželi v hrobě.

Skutečné monstrum se tak nikdy neskrývalo na hradě v Karpatech. Byl to jen tragický mix genetických mutací, mikroskopických bacilů a hluboké, zoufalé lidské nevědomosti.

Ondřej

Pokud vás baví stát na hraně mezi racionálním skepticismem a mrazením v zádech, připojte se k našemu vyšetřování.

Volné verze případů najdete na Spotify.

Ti z vás, kteří se nebojí jít do absolutních detailů a chtějí přístup k plným, necenzurovaným složkám, tajným přílohám a exkluzivním bonusům, jsou vítáni v našem plném archivu na HeroHero.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz