„Aileen Wuornos: Žena, která zabila muže a stala se symbolem nepochopení“

Její příběh je však složitější než jen chladnokrevná vražda – vyrůstala v extrémní chudobě, zažila fyzické i sexuální týrání a celý život se pohybovala na okraji společnosti. Pro někoho byla nelítostným monstrem, pro jiné zase obětí okolností. Tento článek se podívá na její život, zločiny a kontroverzi kolem jejího odsouzení.

Aileen Wuornos se narodila 29. února 1956 v Rochesteru ve státě Michigan. Její dětství bylo poznamenané násilím a opuštěním. Její matka ji i jejího bratra Keitha opustila, když byla ještě dítě, a o výchovu se starali prarodiče. Bohužel, život s nimi byl stejně krutý – její dědeček ji údajně fyzicky a sexuálně zneužíval.

Už v raném věku se začala živit prostitucí, aby si vydělala na jídlo a přístřeší. V 15 letech otěhotněla po znásilnění a její dítě bylo dáno k adopci. Brzy nato ji prarodiče vyhodili z domu a Aileen se stala bezdomovkyní, žijící v lesích a přespávající v opuštěných autech.

Aileen strávila většinu svého dospělého života jako prostitutka, často stopovala a nabízela své služby řidičům kamionů. Kvůli své drsné povaze a agresivnímu chování se dostávala do konfliktů se zákonem, byla zatčena za drobné krádeže, falšování šeků a výtržnosti.

V roce 1986 se seznámila s Tyria Moore, ženou, která se stala její životní partnerkou. Přestože žily v chudobě a obě se živily prostitucí, jejich vztah byl pro Aileen jediným světlem v temném životě. Právě touha udržet si Moore mohla být jedním z důvodů, proč začala vraždit.

Mezi lety 1989 a 1990 Aileen zavraždila sedm mužů. Její oběti byli většinou starší muži, kteří jí zastavili při stopování. Aileen tvrdila, že jednala v sebeobraně – podle ní se ji muži pokusili znásilnit nebo jí ublížit, a proto se bránila. Střílela na ně pistolí ráže .22 a jejich těla nechávala na opuštěných místech.

Její první obětí byl Richard Mallory, obchodník s elektronikou, který byl v roce 1989 nalezen mrtvý se třemi střelnými ranami. Pozdější vyšetřování odhalilo, že Mallory byl v minulosti usvědčen ze znásilnění, což podporovalo Aileenin příběh o sebeobraně.

Mezi další oběti patřili:

Aileen byla zatčena 9. ledna 1991 v baru ve městě Port Orange na Floridě. Policie již delší dobu sledovala její stopy a díky otiskům prstů se podařilo spojit ji s několika vraždami. Klíčovým momentem se stalo svědectví její partnerky Tyrie Moore, která byla přinucena policisty, aby Aileen přiměla k doznání.

Pod tlakem výslechu Wuornos přiznala vraždy, ale tvrdila, že všechny činy byly spáchány v sebeobraně. To však soud nepřijal.

V roce 1992 byla Aileen odsouzena k trestu smrti. Přestože její právníci argumentovali duševní nemocí a těžkým životním osudem, soud byl neoblomný. V následujících letech několikrát měnila svou výpověď – někdy tvrdila, že vraždy byly sebeobranou, jindy říkala, že zabila kvůli penězům.

Po více než deseti letech ve vězení byla Aileen Wuornos 9. října 2002 popravena smrtící injekcí. Její poslední slova byla děsivá a zvláštní:

„Ráda bych odplula na loďce jako v Den nezávislosti, kdy se vrátí Ježíš.“

Po její smrti se její příběh stal předmětem mnoha filmů a dokumentů, nejznámější z nich je film Monster (2003), kde ji ztvárnila Charlize Theron.

Příběh Aileen Wuornos je dodnes předmětem debat. Byla skutečně nelítostnou sériovou vražedkyní, nebo spíše obětí společnosti, která ji od dětství zneužívala a nikdy jí nedala šanci na normální život?

Na jednu stranu její činy nelze omluvit – zavraždila sedm mužů, z nichž někteří zřejmě neměli žádný úmysl jí ublížit. Na druhou stranu její životní příběh ukazuje, jak může traumatické dětství a život plný násilí vytvořit někoho, kdo nezná jiný způsob, jak přežít.

Aileen Wuornos byla jednou z nejkontroverznějších postav kriminální historie. Její příběh ukazuje, že zlo nemusí vždy pocházet jen z čisté krutosti – někdy je výsledkem let týrání, ponížení a zoufalství. Přestože se nikdy nedozvíme celou pravdu o jejích motivech, její případ zůstane symbolem tragédie, nepochopení a selhání společnosti.