Článek
Na první pohled vypadá moderně, otevřeně a přátelsky. Má symbolizovat spolupráci, rychlou komunikaci, kreativitu. Ale realita open space kanceláří je často jiná, hlučná, rušivá a psychicky vyčerpávající. Jakmile počet lidí v jedné místnosti přesáhne určitou mez, mizí osobní prostor, klesá soustředění a narůstá stres. Co je ještě zdravé prostředí a co už tichý psychologický teror?
Když otevřenost funguje
Open space nemusí být špatně, pokud má své hranice. Menší pracovní skupiny do 4–6 lidí v jedné kanceláři často vytvářejí velmi dobré klima. Každý ví, kdo co dělá, spolupráce je přirozená, ale zároveň má každý svůj mikroprostor, ticho i možnost soustředění.
V takovém prostředí může vyniknout jak týmová dynamika, tak individuální práce, klíčové je přizpůsobit prostor potřebám lidí i účelu. Dobrý nábytek tomu může výrazně pomoci, například ergonomické sestavy pro menší kanceláře nebo elegantní pracovní stanice pro oddělené zóny, jako jsou modelové řady KOMFORT a EPIC, které kombinují funkčnost s estetikou.
Když se otevřenost zvrhne
Jakmile je v jedné místnosti více než 6 lidí, prostředí se mění. Překřikování, vizuální a zvuková rušení, nulové soukromí. Neustálé narušování osobní zóny a psychické zahlcení. Výzkumy potvrzují, že:
- Zaměstnanci v open space ztrácejí průměrně 86 minut denně kvůli vyrušování (Harvard Business Review).
- Osobní interakce klesají až o 70 %, lidé komunikují raději přes e‑mail, jen aby měli klid (Bernstein & Turban, Harvard).
- Produktivita klesá až o 20 %, zejména kvůli hluku a kognitivnímu přetížení.
- Lidé pracující v kancelářích s více než 6 osobami mají o 62 % vyšší nemocnost, než ti v oddělených prostorách.
Psychologie prostoru: introvert vs. extrovert
Extroverti se nabíjejí v kolektivu, milují pozornost a otevřený prostor jim může vyhovovat. Ale pro většinu introvertů je open space noční můrou. Nedostatek klidu, rušivost, ztráta soukromí, to vše způsobuje úbytek energie, vyšší hladinu stresu a pokles výkonu.
Psychologické studie ukazují, že již přítomnost jednoho mluvčího v pozadí snižuje paměťový výkon až o 24 %. Více hlasů znamená lavinu kognitivního zahlcení.
Home office vs. kontrola: o co tu vlastně jde?
Během pandemie covidu jsme si vyzkoušeli, že práce z domova může být nejen efektivní, ale i příjemná. Mnoho zaměstnanců našlo klid, rovnováhu a vyšší soustředění. Jenže jakmile to šlo, většina firem začala lidi opět tahat zpět do open space. Ne kvůli výkonu, ale kvůli kontrole.
Argumenty typu „když povolíme home office, budou to chtít všichni“ nebo „ztratíme týmového ducha“, jsou jen zástěrkou. Realitou je návrat k režimu dohledu, sledování, sdílených reportů a pohledů přes rameno.
Kultura neklidu, nebo důvěry?
Zastánci open space tvrdí, že otevřené prostředí podporuje spolupráci. Jenže skutečná spolupráce vzniká tam, kde je důvěra, ne tam, kde jsou stoly bez příček.
Místo unifikace a „pastevního“ modelu pracovišť dává větší smysl investovat do kvalitního prostředí, ať už pro menší tým, nebo jednotlivce. Dnešní nabídky kancelářského nábytku už myslí i na variabilitu: od oddělených místností až po tiché kouty pro jednoho. Řady KOMFORT a EPIC dokazují, že i funkční nábytek může být elegantní a přizpůsobivý.
Shrnutí: Kdy open space ještě dává smysl?
2–6 lidí - zdravá komunikace, zachovaný prostor, spolupráce
7 a víc - rušení, nemocnost, ztráta soukromí, pokles výkonu
Otevřené kanceláře mohou fungovat, pokud počet lidí v místnosti zůstává mezi dvěma až šesti. V takovém počtu je zachována zdravá komunikace, prostor i spolupráce. Jakmile ale počet osob překročí tuto hranici, začíná dominovat rušení, ztráta soukromí, pokles výkonu a vyšší nemocnost.
Open space není nepřítel, ale musí být navržen podle lidí, ne podle tabulek.
Ne všichni jsme stejní. A právě v respektu k této rozdílnosti začíná skutečná efektivita.
