Článek
Napíšu tady odsud knihu. Bude se jmenovat Afrika bez ideálů, ale za to upřímně! a bude tam všechno, co nikdo nechce slyšet. Už mám názvy kapitol:
1. Na turecký záchod se v bílým plášti chodí špatně.
2. Otužovaní je zdravé a cool. Otužování je zdravé a cool. Otužování je zdravé a cool.
3. Otužování je zdravé a cool, hlavně když se vaše sprcha skládá z kohoutku se studenou vodou a kyblíku.
3. Prostor zkresluje čas. Stačí dojet na rovník a najednou deset minut trvá hodinu, třicet minut trvá nekonečno.
4. První otázka první den v nemocnici: jak sakra poznám, že černý dítě je bledý? Druhá otázka: jak sakra poznám, že černý dítě má žloutenku?
5. Odmítnout tady jídlo je extrémně nezdvořilé. Když jsem po obědě nechala na talíři kuřecí kosti, vedle sedící sestřička řekla, že jsem se zachovala nevhodně a dojedla je po mně.
6. Polijte si vlasy olejem a posypte pískem. Strčte si hlavu na půl hoďky do trouby a zvolna opékejte na 180 °C. Pak se podívejte do zrcadla. Tak takhle vypadaj běloši v Africe.
7. Jediné pravidlo provozu na ugandskych silnicích zní: Menší uhybá většímu!
8. Výlet na motorce každý den. Bez helmy a kožené bundy, ale zato za 6 korun po celém městě!
9. Pomoc! Mám chuť na guláš s řezaným pivem!
Kniha dosud nevznikla, vzpomínky na tohle intenzivní období si v sobě ale nosím dodnes. Do Afriky jsem, asi jako většina dobrovolníků, odjela s tím, že budu „pomáhat lidem“. Mnohem větší přínos ale vidím v tom, co jsem se tam naučila. Nejen o medicíně, ale i o místních lidech, jejichž síla, temperament, radost z maličkostí a způsob, jakým zvládají životní těžkosti, je pro mě stále inspirací.
Také jsem si domů přivezla silné vědomí toho, že se svět nedělí na „nás bohaté“ a „je chudé“. Jsme v jádru stejní lidé. Jsem ráda, že nyní můžu aspoň prostřednictvím charitativního programu sponzorovat školné jedné holčičce z chudé oblasti Ugandy. Je to pár stovek měsíčně a jí a celé její komunitě to může přinést do života naději a nové příležitosti. Její dopisy mi vždycky připomenou, jak jsem se v její zemi cítila a co jsem tam prožila. S ideály i bez ideálů.
