Článek
Když 20. března 1992 otevřel v pražské Vodičkově ulici první český McDonald's, čekaly před ním tisícové fronty. Kolem restaurace musely stát kovové zábrany, aby zákazníci nezablokovali dopravu. O rok později stál Big Mac 50 korun. Průměrná mzda přitom nedosahovala ani 6 000 korun, takže za výplatu si člověk koupil necelých 120 burgerů.
Dnes stojí Big Mac v Česku podle červencového měření 115 korun. Průměrná hrubá mzda ve druhém čtvrtletí 2026 činila 51 966 korun. Za jednu výplatu je to zhruba 450 Big Maců, skoro čtyřikrát víc než v roce 1993.
Takové porovnání není jen hra. Na stejném principu stojí jeden z nejznámějších ekonomických ukazatelů světa, Big Mac index. Pomáhá odpovědět na otázku, kterou si klade každý, kdo jede na dovolenou: je naše koruna silná, nebo slabá?
Vtip, který se stal ekonomikou
Big Mac index vymyslela v září 1986 novinářka Pam Woodallová z britského týdeníku The Economist. Byla to polovtipná pomůcka, která měla čtenářům přiblížit suchý ekonomický pojem: paritu kupní síly. Z žertu se stala tradice. Index vychází už 40 let, dnes dvakrát ročně, v lednu a v červenci. Dal vzniknout i slovu „burgernomics“.
Princip je jednoduchý. Big Mac je všude stejný výrobek: stejný recept, stejné suroviny, stejná práce. Kdyby směnné kurzy byly „spravedlivé“, měl by po přepočtu stát v Praze, New Yorku i Tokiu stejně. Když nestojí, značí to, že je některá měna podhodnocená nebo nadhodnocená.
Výpočet zvládne každý s kalkulačkou. Vezmete cenu Big Macu v korunách a vydělíte ji americkou cenou v dolarech. Výsledek je „hamburgerový kurz“. Ten pak porovnáte se skutečným kurzem v bance.
Na českých číslech z července 2026 to vypadá takto… V USA stál Big Mac 6,22 dolaru, u nás 115 korun. Hamburgerový kurz tedy vychází na 18,49 koruny za dolar. Skutečný kurz byl ale zhruba 21,16 koruny. Po přepočtu tak český Big Mac stál asi 5,43 dolaru, tedy o 12,6 % méně než v Americe. Podle indexu je koruna vůči dolaru podhodnocená, v lednu to bylo o 10,2 %.
Pro českého turistu z toho plyne praktická rada. V zemích s nadhodnocenou měnou počítejte s vyššími výdaji, v zemích s podhodnocenou měnou budete za stejné peníze žít lépe.
Kde je burger zlatý a kde skoro zadarmo
Nejdražší Big Mac na světě mají dlouhodobě Švýcaři. V lednu 2026 stál 7,30 franků, po přepočtu přes 9 dolarů. Podle červencového indexu je švýcarský frank nadhodnocený o 45,4 %. Hned za ním skončilo uruguayské peso (+43,7 %) a norská koruna (+29,5 %). Drahý je burger i v eurozóně, kde v lednu stál v průměru 6,08 eura.
Na opačném konci žebříčku je Japonsko. Ten je podle červencového indexu podhodnocený o 50,4 %, takže Big Mac v Tokiu vyjde zhruba na polovinu americké ceny. Mezi nejlevnější země patří také Tchaj-wan, Indonésie nebo Egypt, kde se Big Mac v lednu prodával pod 3 dolary.
A co naši sousedé? Maďarský forint je podle červencového indexu podhodnocený o 14,8 %, tedy víc než koruna. Polský zlotý vychází vůči dolaru zhruba na úrovni férové hodnoty.
Index má za sebou i několik zajímavých příběhů.
Argentina a „zlevněný“ Big Mac. V lednu 2011 The Economist napsal, že index podporuje podezření, že argentinská vláda „vylepšuje“ statistiky inflace. Ceny burgerů rostly v průměru o 19 % ročně, oficiální inflace ale činila jen 10 %. Pak se stala zvláštní věc. Argentinský McDonald's přestal Big Mac aktivně nabízet a prodával ho nezvykle levně. Podle médií na to tlačil státní tajemník pro obchod Guillermo Moreno. Po vlně kritiky ve světových médiích zdražilo menu s Big Macem v červnu 2012 najednou o 26 %.
Island bez McDonald's. V roce 2009, po krachu islandských bank, zavřely všechny tři islandské pobočky. Maso a zelenina se musely dovážet z eurozóny a s propadlou korunou to přestalo dávat smysl. Big Mac by musel zdražit o 20 %.
Indie bez hovězího. V převážně hinduistické Indii McDonald's hovězí neprodává. Místo Big Macu se proto počítá kuřecí Maharaja Mac, což je jeden z důvodů, proč Indie vychází tak levně.
Kde index pokulhává
Big Mac index není neomylný a jeho autoři to vědí. Cena burgeru nezávisí jen na kurzu měny. Patří do ní i mzdy prodavačů, nájem za restauraci, daně nebo místní konkurence. V chudších zemích jsou práce a nájmy levnější, takže tam bude Big Mac levnější vždy. The Economist proto vydává i upravenou verzi, která bere v úvahu bohatství země měřené HDP na obyvatele.
Index také neukazuje, kolik si lidé v dané zemi mohou dovolit. Proto vznikla další měření. Banka UBS v roce 2015 spočítala, kolik minut musí lidé v různých městech pracovat na jeden Big Mac. Nejrychleji ho měli vydělaný v Hongkongu, za 8,6 minuty.
Jak jsme na tom my? Při průměrné hrubé mzdě 51 966 korun a zhruba 168 pracovních hodinách měsíčně vydělá Čech asi 309 korun za hodinu. Na Big Mac tedy pracuje přibližně 22 minut. Po zdanění je to víc.
Inspirace burgerem se uchytila i jinde. The Economist v roce 2004 zkusil místo Big Macu kávu latte ze Starbucks. Agentura Bloomberg porovnává ceny knihovny Billy z IKEA. V Africe, kde je McDonald's jen v několika zemích, se používá KFC index podle ceny kbelíku smaženého kuřete.
Přesto má Big Mac index jednu velkou výhodu: všichni mu rozumí. A občas, jako v Argentině, ukáže pravdu dřív než oficiální statistiky.
Zdroje
https://www.fxstreet.cz/big-mac-index-ceska-koruna-je-k-dolaru-podhodnocena-04082026.html
https://csu.gov.cz/rychle-informace/prumerne-mzdy-2-ctvrtleti-2026
https://english.radio.cz/node/8745212
https://en.wikipedia.org/wiki/Big_Mac_Index
https://bigmacindex.app/blog/big-mac-index-2026-complete-breakdown/
https://www.economist.com/big-mac-index
https://www.economist.com/news/2018/07/11/the-big-mac-index
