Článek
Když je jedinec konfrontován se stresem nebo nebezpečím, tělo reaguje uvolněním stresových hormonů, jako je adrenalin a kortizol. Tyto hormony zvyšují srdeční frekvenci, zvyšují krevní tlak, rozšiřují zornice a mobilizují energii pro rychlou akci. Reakce „bojuj nebo uteč“ se může spustit kdykoli, i když jsou hrozby imaginární.
Stačí se dívat na horor a i když váš mozek ví, že se jedná o fikci, tělo reaguje stejně jako v situaci reálného ohrožení. Srdce pumpuje adrenalin a pozornost se zužuje. Vyplavený adrenalin pak může negativně ovlivnit kvalitu vašeho spánku. Na úzkostlivé lidi bude horor působit ještě více a stejně je to se stresem.
Dlouhodobý chronický stres může přispět k různým zdravotním problémům, včetně kardiovaskulárních onemocnění, poruch spánku, úzkosti a deprese. Když člověk trvale zažívá režim „boj nebo útěk“, může se to projevit různými fyzickými, emocionálními a behaviorálními symptomy. Zde je 5 možných příznaků:
1. Zvýšená úzkost a napětí
Dlouhodobě vystresovaný člověk pociťuje zvýšenou úzkost a nervozitu. Může mít obtíže s uvolněním nebo relaxací. Úzkostnými poruchami trpí přibližně 10 % populace. Užitečné info o úzkostných poruchách najdete ZDE.
2. Problémy se spánkem
Dlouhodobý stres pravděpodobně povede k problémům se spánkem, jako jsou nespavost, probouzení v noci nebo nepříjemné sny. Člověk může mít obtíže usínat nebo se udržet ve stavu hlubokého spánku.
3. Fyzické příznaky
Režim „boj nebo útěk“ znamená zvýšenou srdeční frekvenci a krevní tlak, napětí ve svalstvu, zejména na krku, ramenou nebo zádech. Pravděpodobná je i neschopnost se soustředit nebo relaxovat.
4. Emocionální vyhoření
Člověk, který se dlouhodobě nachází v režimu „boj nebo útěk“, může pociťovat emoční vyhoření a únavu. Mohou se objevit pocity bezmocnosti nebo beznaděje.
5. Změny v chování
Dlouhodobý stres může mít vliv na chování, může například vést k vyhýbání se sociálním situacím, izolaci nebo agresivnímu chování. Člověk může mít tendenci přehlížet péči o sebe, například stravování nebo cvičení.
A co s tím?
Jsou situace, kdy už je lepší vyhledat odborníka, ale pravidelná fyzická aktivita obecně může pomoci snížit hladinu stresových hormonů a zlepšit náladu. Zkuste začlenit do svého života pravidelný pohyb, jako je chůze, běh, plavání nebo jóga. Rovněž zdravá strava může pomoci udržet tělesnou a duševní rovnováhu.
Určte si priority a přiřaďte úkoly tak, abyste se vyhnuli pocitu přetížení. Naučte se říkat „ne“ nebo hledat pomoc, když je to potřeba.
