Článek
- Ikigai
Ikigai se často překládá jako „důvod pro bytí“ nebo „důvod pro probuzení“. Představuje harmonické spojení čtyř prvků: toho, co milujeme, toho, v čem jsme dobří, toho, za co můžeme být placeni, a toho, co svět potřebuje. Ikigai se zaměřuje na nalezení hlubokého smyslu a radosti v každodenním životě. Lenost nebude mít v našem životě místo, když budeme dělat něco, co nás naplňuje.
2. Kaizen
Slovo „kaizen“ je složenina dvou japonských znaků: „kai“ znamená změnu nebo změnu k lepšímu a „zen“ znamená moudrost nebo dovednost.
Hlavní myšlenkou kaizenu je, že malé a nepřetržité zlepšování přináší větší celkový pokrok než náhlé a dramatické změny. Tento přístup vychází z předpokladu, že každý proces nebo situace má potenciál k lepším výsledkům, a to prostřednictvím systematického zkoumání, identifikace nedostatků a implementace inovativních řešení. Soustřeďte se na malá zlepšování každý den.
3. Kaikaku
Kaikaku je japonský termín, který se překládá jako „revoluční změna“ nebo „velká transformace“. Tento koncept se naopak zaměřuje na radikální a prudkou změnu ve způsobu myšlení, jednání a organizace, která má za cíl dosáhnout významných zlepšení a inovací.
V kontextu produktivity a překonávání lenosti se kaikaku používá jako prostředek k překonání stagnace a získání nového impulzu pro změnu. Místo postupných kroků a malých úprav, které by mohly být součástí přístupu kaizen, kaikaku vyzývá k razantnímu přehodnocení a transformaci.
Pro překonání lenosti může být Kaikaku využit jako nástroj k narušení rutin, vyvolání nového nadšení a znovuoživení motivace. Například náhlá změna prostředí, změna pracovních metod, zásadní přehodnocení cílů nebo přijetí výzvy mimo komfortní zónu mohou vést k prokázání většího úsilí a energie.
Je důležité si uvědomit, že kaikaku není vždy nevyhnutelný a může být doplněn kontinuálním zlepšováním - kaizen. Oba přístupy mají své místo a mohou se vzájemně doplňovat.
4. Hara hachi bu
Hara hachi bu je japonské pořekadlo nebo zásada, která se týká stravování a množství jídla, které konzumujeme. Pochází z japonské ostrovní oblasti Okinawa, která je známá svou dlouhověkostí a zdravým životním stylem.
Doslovný význam hara hachi bu je „naplňte svůj žaludek z 80 procent“. Tato zásada nás učí jíst pomaleji, naslouchat svému tělu a jíst jen tolik, kolik skutečně potřebujeme, aby se náš žaludek cítil naplněný, ale ne přeplněný. A všichni víme, co to s produktivitou člověka udělá, když si dá těžký oběd.
5. Shoshin
Shoshin nám připomíná, že i při dosažení určité úrovně znalostí nebo zkušeností je důležité zachovat otevřenou mysl, abychom mohli pokračovat ve svém růstu a objevování nových oblastí. Tím se umožňuje neustálý rozvoj a prohlubování našeho porozumění světu kolem nás.
Shoshin znamená „začátečníkova mysl“ nebo „mentalita začátečníka“. Začátečníkova mysl nepřestává se učit ani poté, co dosáhne určité úrovně znalostí nebo dovedností. Vědomí, že vždy existuje něco nového k objevování, nás motivuje k neustálému rozšiřování našich schopností.
6. Wabi-sabi
Wabi-sabi je estetický koncept, který zdůrazňuje krásu v nedokonalosti, pomíjivosti a jednoduchosti. Tento přístup se objevuje v japonském umění, zahradách i každodenním životě. Wabi-sabi nás učí ocenit jedinečnost každého okamžiku a najít krásu ve věcech, které jsou přechodné a nepatrně poškozené.
7. Lesní koupele
Shinrin-yoku je japonský termín, který se překládá jako „koupání v lese“ nebo „lesní lázeň“. Tato koncepce se zaměřuje na prospěšné účinky pobytu a interakce s přírodou, zejména s lesy, na lidské zdraví a duši.
Shinrin-yoku vzniklo v Japonsku v osmdesátých letech 20. století jako reakce na rostoucí urbanizaci a moderní způsob života, který často zahrnuje nadměrný stres, znečištění a nedostatek kontaktu s přírodou. Japonská vláda podpořila výzkumy a studie, které zkoumaly pozitivní vlivy pobytu v lese na lidské zdraví.
Je to způsob, jak se na chvíli odpojit od hektického tempa života a najít rovnováhu a obnovit energii prostřednictvím kontaktu s přírodou. Nabrat energii a lenost pak nebude takový problém.
8. Kakeibo
Kakeibo je japonský termín, který se používá k označení tradiční metody vedení domácího rozpočtu a finančního plánování, aby se dosáhlo finančního rovnováhy a efektivního hospodaření s penězi.
Slovo „kakeibo“ doslovně znamená „domácí účetní kniha“ nebo „domácí účetnictví“. Kakeibo bylo vyvinuto v Japonsku koncem 19. století a stalo se velmi populární mezi japonskými hospodyňkami. Jeho vynálezkyní byla Hani Motoko, která chtěla pomoci japonským ženám spravovat rodinné finance. Kakeibo se stalo velmi úspěšným a dodnes se použivá.
Základní principy kakeibo jsou velmi jednoduché. Každý měsíc si uživatel zapisuje své plánované příjmy a výdaje, aby mohl sledovat, kolik peněz má k dispozici a kam je utrácí. Uživatelé mohou také přidávat poznámky a hodnotit své výdaje podle toho, zda byly nezbytné nebo nadbytečné. Toto hodnocení výdajů je klíčovým aspektem kakeibo, protože umožňuje uživatelům zlepšovat své výdajové návyky a udržovat si lepší kontrolu nad svými financemi.
