Článek
Biologické hodiny, obecně chápané jako pocit naléhavosti vycházející z fyziologie ženy, když se blíží ke konci svého reprodukčního období, neexistují v té podobě, jak si ji většina lidí představuje.
„Z hlediska přírody by dávalo větší smysl, kdyby tento pocit naléhavosti ženy pociťovaly v době, kdy jsou nejplodnější a mohou porodit zdravé potomky. Tedy, když jsou mladé a plodné,“ říká psycholog Orion Tabaran.
Podle něj není logické, že ta náhlá potřeba mít dítě přichází až v období, kdy se možnost hladkého početí zdravého dítěte snižuje a zvyšuje se možnost komplikací. „To by bylo hloupé a příroda není hloupá,“ dodává Taraban.
Dotyčná naléhavost je tedy podle psychologa důsledkem spíše psychologických hodin než biologických. Kdyby biologické hodiny fungovaly - tak jak si to dosud všichni představovali - i ženy, které měly děti, když byly mladé, by tu samou silnou potřebu rodit pociťovaly, když jim je 36, 37, 38, 39 let a víc a to se většinou neděje.
Podle Tarabana jde tedy spíše o takzvané FOMO (z angl. Fear of missing out, česky strach ze zmeškání nebo strach, že o něco přijdeme). Bezdětná stárnoucí žena ví moc dobře, že její čas pro mateřství je omezený.
Rady tipu „měla jsi mít děti dřív“ ničemu nepomáhají. I samotná touha po dítěti je intimní záležitostí každé ženy. Společnost a lékaři mnohdy jednají necitlivě, což ke strachu, že něco nestihneme, jenom přispívá.
