Článek
Jenže… co když to není tak jednoduché, jak se zdá?
Pojďte si se mnou udělat takový malý myšlenkový experiment. Položme si tu otázku trochu jinak, možná i vědečtěji.
Představme si jednoduchý pokus
Máme dva siloměry zavěšené vedle sebe v úplně normální místnosti - žádná laboratorní komora nebo vakuum. Na jeden pověsíme kilogramový pytlík peří a na druhý kilogramové závaží ze železa. Co více protáhne siloměr?
Anketa
Než vám prozradím správnou odpověď, zkuste se na chvilku zamyslet. Co balónky naplněné heliem? Proč vlastně stoupají vzhůru? A proč se vám ve vodě zdají věci lehčí? Není to vlastně docela zvláštní?
Vzduch kolem nás je tak samozřejmý, že na něj často zapomínáme. Ale on si s námi pěkně hraje! Zkuste si někdy hodit míč do bazénu - cítíte, jak ho voda nadnáší? No a vzduch dělá úplně to samé, jen v menším měřítku. Je to jako by vám někdo zlehounka podpíral všechno, co držíte. A čím je věc „nafoukanější“, tím víc ji vzduch podpírá.
A teď už asi víte kam mířím. Představte si, kolik místa zabere kilo peří. Je to jako byste měli obří polštář! Oproti tomu kilo železa? To pomalu schováte do dlaně. A právě tady je ten háček - vzduch se může „opřít“ do toho načechraného pytle peří mnohem víc než do malého kousku železa. Na peří tedy působí větší vztlaková síla kvůli většímu objemu.
Takže když to celé přesně změříme, železo na siloměru ukáže nepatrně větší číslo. Ne proto, že by mělo vyšší hmotnost - to by přece nešlo, když máme přesně po kilogramu. Ale proto, že ho vzduch prostě tolik nenadnáší jako to objemné peří.
Tak až příště někdo vytáhne tu otřepanou hádanku „Co je těžší - kilo peří nebo kilo železa?“, můžete ho překvapit tímto nepatrným, ale skutečným fyzikálním paradoxem.
P.S.: Kdybyste tento pokus prováděli ve vzduchoprázdnu, ukázaly by oba siloměry stejně. Ale kdo by se tam s tím železem tahal, že?
