Článek
Když Prokop Diviš v roce 1754 postavil na faře v Přímětících u Znojma první bleskosvod na evropské pevnině, někteří sousedé z něj měli spíš strach než radost. Obávali se, že přitahuje bouřky. Dnes si bez něj neumíme představit žádnou vyšší budovu. Podobně to chodí s většinou vynálezů. Nejdřív vyvolají údiv nebo podezření, pak se stanou samozřejmostí, o jejímž původu už nikdo nepřemýšlí.
Pokud víte, kdo přišel na měkké kontaktní čočky nebo kdo v roce 1928 objevil penicilin, máte v dnešním testu výhodu. Stejně tak pokud vás zajímá, jak se z nápadu v hlavě jednoho člověka stane věc, kterou používají miliardy lidí.
Kvíz obsahuje 15 otázek z dějin vynálezů a objevů. Zeptáme se na jména vynálezců, na země, odkud jejich nápady pocházejí, i na firmy a okolnosti, za kterých vznikly věci z běžného života. Některé odpovědi uhodnete snadno, u jiných se možná zarazíte, protože pravda bývá jiná, než se traduje.
Na konci dostanete známku jako ve škole, od jedničky do pětky. Kdo získá jedničku, může se právem cítit jako vynálezce mezi znalci. Tak se do toho pusťte a ukažte, kolik toho o světě kolem sebe víte.
Anketa
Jednička: Vynikající výsledek. Dějiny techniky máte v malíčku a patent byste si mohli podat klidně hned. Přátelé vás při příštím kvízovém večeru budou chtít v týmu.
Dvojka: Velmi dobrý výsledek. Hlavní jména a souvislosti znáte a jen u pár záludností vás odpověď zradila. Do vynálezce vám chybí jen drobná oprava prototypu.
Trojka: Solidní průměr. Něco víte a něco jste odhadli, což je u vynálezů vlastně také tradiční metoda. Stačí si občas přečíst, kdo za čím stojí, a příště to půjde lépe.
Čtyřka: Tady to trochu skřípe. Vaše znalosti jsou děravé jako první verze kdejakého stroje. Naštěstí vynálezci se na chybách učili celé věky.
Pětka: Tohle se nepovedlo, ale nezoufejte. Každý velký objev začal řadou nezdarů. Zkuste to znovu, tentokrát už budete vědět, kam se podívat.
Tréninku paměti a všeobecného přehledu není nikdy dost. Vyzkoušejte i naše další tematické vědomostní kvízy a procvičte si mozek zábavnou formou.
