Článek
Sliby o tom, jak plánovaný plavební stupeň u Děčína za 9 miliard korun z veřejných rozpočtů nastartuje turistický ruch na Labi, znějí na první pohled lákavě. Když se ale podíváme na reálné potřeby jednotlivých skupin turistů a na každodenní život v Děčíně, zjistíme, že stavba přináší spíše komplikace a bizarní představy než očekávaný rozkvět.
Velké hotelové lodě: Zkuste v Děčíně ubytovat cestující z jediné lodi
Často se argumentuje příjezdem velkých kabinových lodí plných německých seniorů. Aby však takový turismus přinesl městské pokladně a místním živnostníkům reálný užitek, museli by zde turisté utrácet významné prostředky.
Představa velkého finančního přínosu z hotelových lodí je však iluzorní. Tyto lodě fungují jako plně soběstačné „plovoucí hotely“ - cestující na nich mají zajištěné veškeré ubytování i plnou penzi. Pro město takový turistický zájezd znamená v praxi velmi málo: návštěvníci vystoupí na nábřeží, zaplatí vstupné na zámku, možná si v místní kavárně dají kávu a dort, a zase odplují.
Pokud bychom chtěli, aby zde turisté zůstali přes noc a utráceli v místních restauracích, narážíme na tvrdou realitu městské infrastruktury. Zkuste v Děčíně najednou ubytovat cestující z jediné kabinové lodi - tedy tři až čtyři autobusy (cca 150 lidí). Nemáte šanci. Žádný takto velký hotel, který by byl kapacitně schopný takovou skupinu ubytovat, v Děčíně jednoduše neexistuje. Bez investic za desítky či stovky milionů do nových hotelů tak velké lodě městem pouze proplují, aniž by tu zanechaly výraznější peníze.
Šlapadla pod zámkem a skútry pod ferratou?
Představa zastánců jezu o rozvoji turismu na vzduté hladině má i své úsměvné stránky. Takže ano, můžeme si představovat, jak pod děčínským zámkem točí nohama turisté na šlapadlech - to je nepochybně „parádní“ turistická atrakce.
Nebo že se po klidné hladině pod Pastýřskou stěnou budou prohánět hlučné vodní skútry přímo pod lezci na ferratě. To je také „nádhera“, kterou obyvatelé Děčína i návštěvníci vyhledávající přírodní scenérie určitě ocení.
Navíc si nalijme čistého vína ohledně kvality vody. V horkých letních měsících dochází ze stojaté nádrže k masivnímu výparu vody a k tvorbě vodního květu. Vzniklý zelený „rybník“ plný sinic způsobí, že Labe ani samotná nádrž by ke koupání stejně nebyly vůbec vhodné.
Úpravy pod jezem: Průšvih pro malé motorové lodě i nutnost oprášit Beskydy
Problémy stavbou jezu rozhodně nekončí, naopak začínají pod ním. V úseku pod jezem v Loubí se z důvodu úprav pro splavnost vybudují balvanité výhony, které svedou vodu do užšího koryta. Voda v tomto staženém profilu logicky zrychlí svůj proud.
Důsledky pro plavbu proti proudu budou zásadní:
- Návrat kolesového remorkéru nebo investice do nových lodí: Těžší nákladní plavidla budou mít se zrychleným proudem takový problém, že stát bude muset buď oprášit muzejní exponát - kolesový remorkér Beskydy -, aby lodě přes divoký proud pod jezem složitě přetahoval, nebo budou rejdaři muset investovat do úplně nových, podstatně modernějších a výkonnějších plavidel.
- Konečná pro malé turistické čluny: Pro řadu menších rekreačních motorových lodí a člunů s omezeným výkonem (řídí se podle kategorií oprávnění) to bude znamenat absolutní stopku. Výkon jejich motorů silný proud pod výhony jednoduše nepřekoná. Místo pohodové plavby tak budou muset kapitáni vytáhnout loď z vody na vlek za auto a složitě ji nad jez převážet po souši.
Kanoe, rafty a paddleboardy: Problém pro Kocandu i kemp
Nejpočetnější skupinou turistů na Labi jsou dnes vodáci na kanoích, raftech a paddleboardech. Pro ně je hlavním lákadlem tekoucí řeka v přírodním kaňonu.
Vzdutí jezu vytvoří mezi Boleticemi a Loubím zhruba osmikilometrovou nádrž se stojatou vodou („olejem“). Místo příjemného splouvání po proudu tak budou muset vodáci kilometry tvrdě pádlovat na klidné hladině.
To přímo ohrožuje současné děčínské podnikatele v cestovním ruchu. Půjčovny a kempy dnes fungují tak, že vodáci nasedají buď u Kocandy, nebo přímo u kempu, a plují po proudu směrem do Hřenska a Bad Schandau. Po stavbě jezu se nabízejí dvě problematické varianty:
- Půjčovny budou muset zákazníky i s vybavením zdlouhavě převážet auty až pod jez do Loubí.
- Vodáci vyplují tradičně od Kocandy nebo od kempu, ale čeká je kilometry pádlování po stojaté vodě a následné řešení, jak překonat jez v Loubí.
Ačkoliv by plavební komora měla být ze zákona zdarma a přístupná všem plavidlům (včetně jednoho paddleboardu či kanoe), v období sucha se bude vodou šetřit. Malé lodě tak budou muset buď dlouho čekat na spojení s jiným plavidlem, nebo budou muset vodáci svá plavidla na jezu složitě přenášet.
Když šlapadla, tak na Zámeckém rybníku!
Jestliže chceme v Děčíně šlapadla, lodičky a vodní radovánky na čisté klidné hladině, nemusíme kvůli tomu stavět betonovou bariéru na Labi za 9 miliard.
Mnohem lépe by posloužila investice zhruba 250 milionů korun do celkové opravy Zámeckého rybníka. Zde by mohla vzniknout nová městská plovárna pro Děčíňáky i návštěvníky s půjčovnou lodiček, šlapadel a vodní fontánou. Plovárna by tak přirozeně nahradila legendární plovárnu na Mariánské louce, kterou zničila povodeň v roce 2002 a po které obyvatelé města stále volají.
Vyžadovalo by to samozřejmě vyřešit průtok Zámeckým rybníkem - vybudovat náhon okolo, aby se nádrž nezanášela sedimenty -, ale výsledek by sloužil celému městu.
Závěr: Reálný cyklistický okruh přes Sněžník a Bělou místo devíti miliard v řece
Je pravda, že vzdutá hladina pod zámkem by velkým lodím o něco usnadnila otáčení. Jelikož ale přístaviště pro malé lodě v Děčíně funguje už dnes a zakotvit u nás lze kdykoliv, zůstává otázkou, zda je drobné usnadnění manévrování dostatečným důvodem k utracení 9 miliard korun z veřejných rozpočtů.
Pokud chceme v regionu reálně rozvíjet turistický ruch i infrastrukturu pro místní, investujme tyto prostředky do projektů s jasným přínosem. Děčín by měl v první řadě spojit centrum města cyklostezkou přes Teplickou ulici s odbočkou do Bělé a konečně cyklostezkou spojit centrum Podmokel s Bynovem - což radnice dlouhodobě nedokáže vyřešit.
Kdybychom navíc položili kvalitní asfaltový povrch na trasu vedoucí lesem přes Bělou, Podkovu a Nosticovu silnici, získali bychom ideální spojení přímo na plošinu Děčínského Sněžníku. Na 10 kilometrech zde cyklista nastoupá 450 výškových metrů - což je v dnešní době elektrokol velmi zvládnutelná a atraktivní trasa bez nutnosti trápit se v prudkém stoupání přes Jalůvčí. Děčín by tím navíc získal přímé napojení na Krušnohorskou magistrálu.
Byl by to obrovský impuls pro regionální turismus i železnici včetně oblíbené Kozí dráhy. Turisté např. z Teplic, Mostu, Ústí nad Labem by přijeli i s kolem vlakem do Děčína, vyjeli pohodlně po cyklostezce na elektrokolech nahoru na Sněžník a po magistrále se vraceli zpět. Takový cykloturistický okruh by do regionu přivedl nesrovnatelně více utrácejících návštěvníků než jakákoliv plavba na Labi - a to bez vyhozených 9 miliard korun za betonovou přehradu v korytě řeky.
