Článek
Mládí
August von Mackensen se narodil v roce 1849. Jeho otec byl správce zemědělských podniků a chtěl, aby Mackensen zdědil jeho povolání. Proto ho v roce 1865 poslal na Realgymnasium v Halle.
Mackensen se ale nevydal na dráhu, kterou mu připravil otec, a místo toho v roce 1869 vstoupil do pruské armády. Během Prusko-Francouzské války (1870-1871) byl povýšen a získal železný kříž za vedení útoku na průzkumnou hlídku severně od Orléans.
Po válce vystudoval univerzitu a oženil se. Postupoval také v žebříčku. Udělal dojem na císaře Viléma II., díky kterému se dostal k velení 1. Husarského pluku. Od té doby nosil husarské uniformy.
V této době se také stal blízkým s císařem, díky čemuž měl možnost setkat se s mocnými lidmi v Německu, Evropě a Středním východě. O jejich blízkosti svědčí i to, že německý císař Vilém ho v roce 1899 uvedl do šlechtického stavu a že pod jeho velení umístil korunního prince.
1. Světová válka
Když 1. světová válka vypukla, bylo von Mackensenovi 65 let. Na začátku války se pod Hindenburgem účastnil vytlačení Rusů z východního Pruska a následné ofenzívy do Polska.
V dubnu 1915 Rusové obsadili velkou část Haliče a začali postupovat na Uhry. Němci na pomoc Rakousku poslali právě von Mackensena. Ten dokázal Rusy zatlačit pryč z Haliče. Protože se Rusům nepodařilo ustanovit pevnou obrannou linii, bylo centrálními mocnostmi obsazeno celé Polsko.
Ke konci roku 1915 byl převelen do Rakouska na Srbskou frontu. Zde se mu podařilo frontu prolomit a obsadit Srbsko, ale tato ofenzíva nedokázala zničit Srbskou armádu, která se poté přesunula do Řecka. Po této kampani dostal Mackensen soukromou audienci s císařem Františkem Josefem.
V srpnu 1916 vstoupilo Rumunsko do války. Mackensen byl přiřazen, aby tento problém vyřešil, což dokázal. Dostal velení mezinárodní armády skládající se z Bulharů, Osmanů, Němců a Rakušanů. Po třech měsících dokázal obsadit 2/3 Rumunska a Bukurešť obsadil na své 67. narozeniny. Za své obsazení Rumunska dostal velkokříž Železného kříže, jedno z nejvyšších pruských vyznamenání. Vzhledem k tomu že Mackensen právě posbíral všechny vojenské vyznamenání, pojmenoval po něm císař Vilém novou třídu lodí.
August von Mackensen ve své husarské uniformě
Po válce
Do konce války byl von Mackensen guvernérem okupovaného Rumunska. Po válce byl zatčen a byl držen rok v srbském vězení. Zpět do Německa se dostal až v roce 1920.
Po návratu byl proti Versailleské smlouvě a nové Výmarské republice. Ze začátku se zdržoval veřejného života, ale po roce 1924 začal opět nosit svou husarskou uniformu a podporoval monarchistické a nacionalistické skupiny.
Ve volbách v roce 1932 podporoval Hindenburga. Po nástupu Hitlera k moci se stal, i když jen symbolickým, podporovatelem režimu. Účastnil se znovuotevření Reichstagu.
V roce 1934 byl ale zděšen zavražděním několika svých přátel při Noci dlouhých nožů. Napsal dopis Hindenburgovi, kde popsal brutální vraždy von Schleichera a von Bredowa. Ve svém dopise naléhal, aby strůjci vražd byli potrestáni a aby Hindenburg vytvořil direktorát, kterým by řídil Německo.
I když to veřejně mohlo vypadat, že podporoval nacismus, nikdy do NSDAP nevstoupil. V soukromí s ním měl problémy, kromě vražd von Schleichera a von Bredowa mu vadily činy nacismu proti křesťanství a kostelům a zločiny spáchané při invazi Polska v roce 1939.
August von Mackensen na pohřbu císaře Viléma II.
Po zbytek války žil v soukromí. V roce 1941 se účastnil pohřbu císaře Viléma. Byl na chvíli zajat v dubnu roku 1945, ale byl rychle propuštěn. Zemřel v 8. listopadu 1945 v 95 letech. Zažil Pruské království, Severoněmeckou konfederaci, Německé císařství, Výmarskou republiku, nacistické Německo a poválečnou okupační zónu Německa.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/August_von_Mackensen
https://miepvonsydow.wordpress.com/tag/august-von-mackensen/
https://www.britannica.com/biography/August-von-Mackensen
https://www.hamelika.cz/?cz_august-von-mackensen-(1849-1945),278
https://encyclopedia.1914-1918-online.net/article/mackensen-august-von/
