Článek
Mládí
Karel Ludvík Jan Josef Vavřinec Rakousko-Těšínský se narodil 5. září 1771 jako třetí syn císaře Leopolda II. Byl mladší bratr císaře Františka II. (I. jako rakouský císař). Karel trpěl epilepsií, a proto byl jako dítě veden k duchovnímu životu.
Karel se ale od mládí zajímal o vojenství a armádu. Po smrti svých rodičů byl adoptován svou tetou Marií Kristinou a strýcem Albertem Sasko-Těšínským. Ti ho vedli k jeho zálibě a už v roce 1780 vlastnil 3. pěší pluk.
Kariéra
V letech 1793-1794 vyhrál několik bitev proti Francouzům v tehdejším rakouském Nizozemsku a stal se generálním guvernérem této oblasti.
V roce 1796 se stal polním maršálem a generálem Svaté Říše Římské. Pokračoval ve svých vojenských aktivitách v okolí rakouského Nizozemska a Rýna, kde se mu opakovaně dařilo porážet Francouze.
Za 2. Koaliční války proti Francii dokázal Karel porazit Francouze, ale nedokázal zabránit jejich postupu na Vídeň. Po uzavření míru v Lunéville v roce 1801 se stal rakouským generalissimem a prezidentem dvorské válečné rady.
Zde reformoval Rakouskou armádu, aby byla efektivnější. Mezi jeho největší reformy patří reorganizace vojenského výcviku, zavedení nových taktik a strategií, efektivní využívání terénu. Arcivévoda Karel také podporoval meritokracii, tudíž v armádě již nezáleželo na šlechtickém původu, ale i na schopnostech a zásluhách.
Jezdecká socha arcivévody Karla Ludvíka Rakousko-Těšínského ve Vídni
Největší vítězství
Díky těmto reformám dokázal porazit Napoleona v bitvě u Aspern a Esslingu. V roce 1809 Rakousko vyhlásilo válku Francii a začala 5. Koaliční válka. Rakušané pod vedením arcivévody Karla vpadli do Bavorska, kde ale byli poraženi. Karel se poté stáhnul, díky čemuž Napoleon obsadil Vídeň.
Zde se ukázalo, že největší Napoleonův problém bude překročit rozvodněný Dunaj. To se mu nakonec povedlo v první den bitvy, 21. května právě u vesnic Aspern a Essling. Napoleon obsadil tyto vesnice. Aspern několik změnil majitele v krvavých bojích. Rakušanům se ale podařilo zničit dočasné mosty na Dunaji, čímž zabránili Napoleonovi přivést posily. Večer boje pokračovaly a Napoleon doufal že 2. den bitvu zvrátí a zvítězí.
2. den bitvy Rakušané zesílili své útoky, a tak na ně Napoleon poslal svou těžkou jízdu, ta ale neměla dostatek sil k poražení Rakušanů. Následně byl smrtelně zraněn jeden z nejlepších Napoleonových maršálů, maršál Lannes. Napoleon následně nařídil ústup.
Toto rakouské vítězství byla první velká porážka Napoleona. I když Napoleon nakonec válku vyhrál po Bitvě u Wagramu, tak porážka u Aspernu ukázala zbytku Evropy, že Napoleon není neporazitelný.
Zbytek života
Po bitvě u Wagramu byl arcivévoda Karel odvolán z velení rakouského vojska a odešel do důchodu. Zde se věnoval teoretickému psáni o vojenských strategií. Věnoval se také zprávě majetku. I když byl Těšínský kníže, tak zde nikdy nežil, ale nařídil přestavbu hradu v Těšíně. Napoleona přežil a zemřel 30. dubna 1847.
Arcivévoda Karel Ludvík Rakousko-Těšínský
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Ludv%C3%ADk_Rakousko-T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsk%C3%BD
https://www.britannica.com/biography/Archduke-Charles
https://en.wikipedia.org/wiki/Battle_of_Aspern-Essling?u
