Článek
Na pomezí Ústeckého a Libereckého kraje u hranic se Saskem, v nejvýchodnější oblasti Německa, se nachází nevelké pohoří Žitavské hory, v němčině jako Zittauer Gebirge. Navazují na české pohoří Lužických hor. Ovšem z pohledu turistiky a relaxace se jedná v této oblasti o významnou lokalitu.
Do Žitavských hor je několik možností, jak jet z Česka. Buď z Varnsdorfu či Hrádku nad Nisou. Další možností je překonat přírodní státní hranici bez jakýchkoliv omezení v Krompachu či Petrovicích.
Ačkoliv tomu na první pohled nelze věřit, malebnost Žitavských hor je úchvatná, že snad každého hned pohltí.
Turisté rádi chodí na nejvyšší vrchol Luž, německy Lausche, která je hraničním vrcholem. Luž najdeme blíže k Varnsdorfu, z německé strany se cestuje do obce Waltersdorf (za Varnsdorfem je Grossschönau).
Z německé strany je Luž vrcholem, kde lze i v zimě lyžovat. Rovněž je zde rozhledna. Lepší přístupnost autem je skutečně ze saské strany, z té české je nutné jít do obce Horní Světlá a na Myslivny - a pak lesem pěšky.
Žitavské hory jsou známé pro své „vzduchové lázně“. Luftkurort je název pro města v Rakousku a Německu, která jsou lázněmi, jejichž klima a kvalita ovzduší jsou považovány za prospěšné pro zdraví a obnovu.
A právě v Žitavských horách je takových obcí hned několik: Kurort Jonsdorf, Kurort Oybin, Luftkurort Lückendorf. Mezi turistická místa patří i obec Olbersdorf.
Ideální pro jednodenní výlet
Do oblasti Žitavských hor je ideální cestovat na jednodenní výlet. Díky malé ploše lze vše stihnout za jeden den.
Ovšem Němci sem jezdí na dovolené i do lázní. Takže by českého turistu nemělo překvapit, že jsou zde hotely, penziony i ubytování v soukromí.
Ze směru z Čech zkuste ve Cvikově či v Jablonném v Podještědí odbočit do Lužických hor. Už jen projížďka obcemi Mařenice a Krompach je velmi příjemná. I na českém území je totiž vše malebné a nechybí ani typické podstávkové domy.
Překonání státní hranice je v Krompachu přirozené bez komplikací. Jedná se spíše o turistický přechod, čemuž odpovídá i nízké dopravní zatížení. Vjedete do Jonsdorfu. Obcí můžete projet do Olbersdorfu a v podstatě ze Žitavských hor vyjedete pryč. Obec je na hranicích pohoří.
Žitavské hory jsou skutečně malé, takže zcela běžně se stane, že chvíli jedete hlubokým lesem, a najednou vyjedete pryč a už jste pomalu v otevřeném údolí.
V rámci putování lze i zaparkovat a vydat se na pěší cesty za nějakou rozhlednou či dokonce za pískovcovými skálami. I ty v Žitavských horách najdete.
Hlavním turistickým centrem jsou dvě obce: Luftkurort Lückendorf a Kurort Oybin.
Kurort Oybin
Pokud byste nezavítali do Oybinu (česky Ojvín), jako byste v Žitavských horách nebyli. Právě tady je centrum oblasti. Pomineme-li hotely a penziony, najdeme tu tři hlavní lákadla.
Tím prvním je zřícenina kláštěra. Lázeňské obci dominuje mohutná pískovcová stolová hora s ruinami stejnojmenného hradu a kláštera.
První zmínky o hradu jsou z počátku 13. století. Žitavsko dlouhá léta patřilo rodu Ronovců. Roku 1290 se zde připomíná v listinách Čeněk z Ojvína, až v roce 1319 Jindřich z Lipé pocházející z tohoto rodu, celé území včetně hradu Ojvín předal králi Janu Lucemburskému výměnou za území na Moravě.
Ve 14. století nechal hrad výrazně přestavět jeho syn, král Karel IV. Hrad byl jeho oblíbeným sídlem a navíc v dohledu Žitavy demonstroval moc českého panovníka nad celým Žitavskem. Rozhodnutím Karla IV. zde byl později vybudován klášter celestýnů. Hrad měl strategicky významnou polohu na obchodní stezce z Čech do Lužice.
Druhým lákladlem je parní železnice na trase Oybin - Olbersdorf - Zittau (Žitava). Druhá trasa je z Jonsdorfu.
Žitavská úzkokolejka je oblíbeným cílem rodičů s dětmi. Délka trati je 16 kilometrů.
Třetím lákadlem Ojvína jsou parky a atmosféra malého lázeňského města.
Turistické cíle Žitavských hor
Pro lepší orientaci ještě seznam zajímavých lokalit a cílů v Žitavských horách:
Pěší výlet z lázní Jonsdorf do lázní Oybín: 6 km (a zpět úzkokolejkou)
Olbersdorf: malý okruh okolo jezera, naučná stezka bývalým povrchovým dolem
Nádraží Bertsdorf: naučná stezka parní železnice do Oybína, muzeální nádraží Bertsdorf
Zastávka Teufelsmühle: hrnčířská dílna, vrchy Ameisenberg a Pferdeberg
Lázně Oybín: Liščí nora Lückendorf, hrad a klášter, hora Hvozd (Hochwald)
Lázně Jonsdorf zastávka: Bílý kámen, kulturní naučná stezka po bělidlech, Motýlí dům, víceúčelová hala a zimní stadion
Lázně Jonsdorf: lomy mlýnských kamenů, skály Nonnenfelsen a jezírko s gondolami
Žitava
Velkým městem oblasti je Žitava (německy Zittau). Město má českou historii a pro prohlídku historického centra je vhodné si vynahradit minimálně hodinu času.
Žitava se nachází v saské části historického území Horní Lužice v zemském okrese Zhořelec (německy Görlitz). Leží na trojmezí Německa, Česka a Polska v místě, kde se říčka Mandava vlévá do Lužické Nisy.
Předtím, než se Žitava stala součástí Hornolužického šestiměstí, patřila k historickému území Čech. Za třicetileté války přijala Žitava více než 1000 rodin českých exulantů, kteří až do 19. století spoluvytvářeli kulturní obraz města.
Mezi nejvýznamnější pamětihodnosti mimo jiné patří dvě žitavská postní plátna, bývalý františkánský konvent s kostelem sv. Petra a Pavla a kostel sv. Kříže, stará Solnice nebo Dornspachův dům. Oblast města je součástí Přírodního parku Žitavské hory.
Vlastní text z návštěvy + informace o Zittauer Gebirge
