Článek
Ouběnice místem smrti statečných odbojářů
Ouběnice jsou malá vesnice na Voticku, které jsou vidět už z daleké silnice na Tábor. Hned naproti je škola, kam chodíval můj táta. Jako malý kluk si po válce v obci a okolí hrával s kamarády na vojáky, „velitelem“ byl o něco starší pozdější známý historik Josef Petráň, tátův kamarád až do jeho smrti, který o historii Ouběnicka a Voticka napsal velmi zajímavé knihy.
Na okraji návsi je dům s reliéfním nápisem Kampelička, kde dlouhá léta nahoře bydlela má babička a kam jsem jako malý jezdil. Uprostřed návsi je památník obětem heydrichiády.
Na samém severním okraji vsi je stále obývaný nenápadný domek. Skoro stejně nenápadná je i pamětní deska, která je umístěna na zdi hned u vchodu. Stojí na ní, že v tomto domě zahynuli MUDr. Břetislav Lyčka a učitel František Kotrba. Vaňkovi, kteří je ve svém domě ukrývali, zahynuli v koncentračním táboře.
MUDr. Lyčka
MUDr. Lyčka se narodil v roce 1903. Během druhé světové války byl aktivním odbojářem, organizoval schůzky parašutistů a obstarával falešné doklady. Byl i členem významné sokolské skupiny Jindra. Ve svém bytě i ordinaci v Sokolovské ulici pořádal od začátku roku 1942 některé schůzky k operaci Anthropoid.
Po provedení atentátu na zastupujícího říšského kancléře Reinharda Heydricha 27. května 1942 ošetřoval zraněné Jana Kubiše a vysokého představitele Sokola a odbojáře Jaroslava Piskáčka.
Po zradě zatýkání a útěk do Ouběnic
Poté, co Gerik a Čurda zradili, začalo razantní zatýkání. MUDr. Lyčka byl nucen opustit domov. Byla na něj dokonce gestapem vypsána odměna 50 tisíc korun. 14. července 1942 odjel Lyčka do Ouběnic na Voticku na legitimaci Františka Münzbergera, u nějž se v Praze krátce ukrýval.
Františka Lyčková
V ten samý den odešla i Lyčkova manželka Františka ke známé herečce Anně Letenské. Měla v plánu druhý den odcestovat na Moravu. Někdo však tento plán vyzradil a gestapo paní Lyčkovou zatklo na nádraží. Byla popravena v říjnu 1942 v Mauthausenu. Pro Annu Letenskou si gestapo přišlo 3. září, den po dotočení posledního záběru komedie Přijdu hned. Byla zastřelena spolu s paní Lyčkovou a stovkami dalších příbuzných a odbojářů, kteří měli skutečnou či domnělou souvislost s atentátem.
Raději smrt než mučení a podrobení
MUDr. Lyčka se skrýval v Ouběnicích u truhláře Ludvíka Vaňka a jeho manželky Josefy, která byla v pátém měsíci těhotenství.
Doktor Lyčka chtěl vrátit zapůjčený průkaz a získat nový. Spojkou pro předání měl být bystřický učitel a odbojář František Kotrba. Když si však přišel pro doklady do bytu k Františku Münzbergerovi, gestapo už tam na něj čekalo. Mučením jej donutili, aby je dovedl k úkrytu doktora Lyčky. Stalo se tak 21. července 1942.
František Kotrba vstoupil do domu, který gestapo obklíčilo, a tam se spolu s doktorem Lyčkou ve sklepení zastřelili.
Vaňkovi nepřežili, jejich syn ano
Ludvík Vaněk, kterého gestapo sebralo přímo v dílně v Bystřici, byl popraven 24. října. Josefa Vaňková porodila 5. listopadu 1942 syna Ludvíka, poté byla popravena v plynové komoře v lednu 1943. Díky německé dozorkyni se rodina Josefy o porodu syna dozvěděla a po usilovném pátrání se jim podařilo chlapce objevit v německé části lazaretu v Thomayerově nemocnici. Neměl ani rodný list, pouze číslo na kovové cedulce.
František Münzberger, jeho manželka a dvě nedospělé dcery byli popraveni.
Měly Ouběnice dopadnout jako Lidice?
Už jako malému mi táta vyprávěl, že se traduje, že gestapácký velitel zásahu měl ten den údajně narozeniny a měl prý udělat „dobrý skutek“ a na rozdíl od Lidic nechat Ouběnice „stát“.
Hledal jsem zmínky o této údajné události, ale případné publikace ani žádné prameny nic takového nesdělují, naopak ji přímo vyvracejí. Je nepochybné, že o tom, jak dopadnou obce jako Lidice či Ležáky, by nerozhodoval obyčejný velitel zásahu.
Rodina mého táty se do Ouběnic přestěhovala z Táborska, odkud pocházel můj děda a který sem jako četník dostal umístěnku. Když si představím, že by skutečně k vypálení obce tehdy došlo, můj děda by dostal umístěnku úplně jinam, můj otec by se nepotkal s mou matkou a realita by vypadala pro mnoho generací úplně jinak. Stejně tragicky jako v Lidicích a Ležákách.
Na pamětní desce na domě je text
MUDr. Břetislav Lyčka z Karlína, přímý účastník atentátu na Heydricha, a jeho spolupracovník František Kotrba, učitel z Dubče, zastřelili se v tomto domě 21. VII. 1942, aby unikli zatčení. Za přechovávání Dr. Lyčky byli v Mauthausenu umučení obyvatelé tohoto domu: Ludvík Vaněk bytový architekt 24. X. 1942, Josefa Vaňková 26. I. 1943
Čest památce statečných
Vše mohlo dopadnout historicky neblaze pro celou naši zemi, pro nás všechny, kdyby neprokázali svou obrovskou odvahu a obětavost takoví lidé, jako byli Lyčkovi, Vaňkovi, Kotrbovi a tisíce dalších, z nichž velká část při obraně a pomoci své zemi zahynula.
Čest jejich památce!
Zdroje
Detaily o doktoru Lyčkovi:
G.CZ - MUDr. Břetislav Lyčka pomáhal při operaci Anthropoid
Detaily o rodině Vaňkových:
Paměť národa – Věra Šmejkalová, sestra Josefy Vaňkové
