Článek
Když se jednoho dne dělníci v Ostravě v městské části Zábřeh rozhodli, že zahájí opravu chodníku, nikdo z nich nečekal, že se stane hrdinou nečekaného uměleckého hnutí. Otázka, kterou si mohli položit, zněla: „Nemáš dlaždičku? Nemám, tak co s tím?“ Zdálo by se, že tohle je začátek nudy, ale česká vynalézavost se opět ukázala v celé své kráse.
Namísto toho, aby jednoduše koupili nové dlaždice, rozhodli se pro alternativní přístup. Vzali zbytek malty a betonu, udělali díru a vytvořili něco, co zdánlivě připomínalo imitaci dlaždic. Stejně jako když se pokusíte namalovat Mona Lisu s očima zavřenýma, ale stejně jste pyšní na svůj „umělecký výtvor.“
Náš chodník v Ostravě se tak stal dílem, kterého se nikdo nezalekne. Lidé začali spekulovat, co dělníci vlastně chtěli vytvořit. Někdo si myslel, že si chtěli zahrát piškvorky, ale jejich směna skončila předčasně, takže nestihli ani první kolo. Jiný si všiml, že na jejich „dlaždicích“ chybí jedna řada políček, což z chodníku dělalo prakticky nehratelnou šachovnici, to je smůla. A tak se narodil nový umělecký směr: Ostravský Surrealismus.
Tento umělecký výtvor nezůstal bez povšimnutí. Lidé po celém světě se smějí a obdivují tuto skvostnou „dlažbu“ na sociálních sítích. Fotografie těchto chodníkových „dlaždic“ sbíraly tisíce liků. Možná by bylo namístě zvažovat turné po galeriích.
Jediné, co nám na tom všem chybí, je umělec, který by alespoň zachoval linie dlaždic. Doufáme, že se v blízké budoucnosti najde někdo, kdo vezme pastelky a půjde alespoň dostínovat tuto nečekanou chodníkovou krásu. V Ostravě jsou více než vítáni.
