Článek
Někteří lidé v naší společnosti si přejí, aby jim byl přiznán a do zákona zakotven status umělce a z toho jim plynuly jisté výhody. Třeba aby jim byly zmírněny či odpuštěny povinné odvody v době, kdy zrovna netvoří. Prý bojují za svoji důstojnost. A mně vrtá v hlavě několik věcí.
Za prvé, pokud já vím, přesná definice toho, co je to umění, neexistuje. Všechny definice jsou považovány za kontroverzní. Co je umění, je velice subjektivní názor. Co jeden člověk považuje za umění, jiný nemusí, může to považovat za kýč nebo zbytečnost.
Pokud nedokážeme definovat umění, jak chceme definovat umělce?
Za druhé, jak mohou tito lidé bojovat za svoji důstojnost tím, že seberou důstojnost někomu jinému? To mi přijde krajně neetické a nemorální. Protože pokud jim někdo ten rozmar odmítne platit, tak mu veškerou důstojnost seberou a zavřou ho do místnosti tři krát tři metry s mřížovaným okénkem.
Oni se i zamýšlejí nad protiargumentem, že prý by to bylo dost drahé. Ale tento argument je dle mého irelevantní. Protože ať už by tento jejich rozmar stál veřejnost 2 000 Kč, 200 000 Kč, nebo 2 000 000 000 Kč, pořád bude ten problém, že musí být někomu sebrána jeho důstojnost, aby se jim jejich přání dalo splnit. Pokud to tedy nebude z dobrovolně poslaných peněz.
Také třeba pan Zbořil zmiňuje, co si vylobbovali vinaři, čímž má asi na mysli 0% spotřební daň. A srovnává to s požadavky umělců. Jenže, zatímco vinaři si vylobbovali to, že jim někdo nebude brát, že je a společnost někdo nebude okrádat, a víno tím bude pro všechny levnější (a 0% spotřební daň by měla být na všechno, nejen na víno), umělci se snaží protlačit to, že jim bude někdo dávat (což je něco zcela jiného, než protlačovat, aby vám nebylo bráno). A aby jim mohl dávat, musí nejdříve někoho okrást, protože stát své peníze nemá, jediný způsob jak je může získat je loupeží. Eufemisticky výběrem daní. Jinými slovy, pan Zbořil dává rovnítko mezi právo bránit se před okradením a právo někoho okrást.
Také se zmiňují nárazové výdělky a nějaká státní kompenzace pro období, kdy zrovna musí umělec přemýšlet. V minulosti existovaly spolky, kde si lidé z platů právě pro takové případy přispívali. Spolky obvykle nevytvářely zisk a majitelem byli všichni členové. Tudíž, umělci si mohou založit svou vlastní organizaci, společnost, spolek, jedno jak tomu chtějí říkat, tam si přispívat když zrovna vydělávají a pak se z toho dotovat, když zrovna nevydělávají. Dřív to tak fungovalo. Takový spolek má proti státnímu systému samozřejmě řadu výhod. Jednou z nich je právě to, že tam nemusí existovat jednotný systém pro celý stát, ale může se přizpůsobit lokálním potřebám. Také je tam větší touha dohlížet na to, zda ten, kdo pobírá příspěvek se opravdu snaží začlenit zpět do pracovního procesu nebo si jen frčí na financích za nic. Státní úředník tuto motivaci nemá, protože o jeho prachy nejde. A jsou tam další výhody. Na všechny tu není prostor.
A jak systém pozná, zda umělec je na Bahamách na dovolené, tedy odvody platit má, nebo zda je tam vlastně pracovně a čerpá inspiraci pro své monumentlání umělecké dílo, protože jinde by tu správnou nenačerpal, a tedy má brát doping/dotace/podporu? (zde pomíjím fakt, že jako pro vyznavatele svobody jsou pro mne nulové povinné odvody samozřejmostí pro každého, ale vycházím spíš ze současného stavu a jen upozorňuji na nesmyslný aspekt takového požadavku za současného stavu)
„Zástupci umělců v poslední době stále intenzivněji upozorňují na nejistoty, které provází práci v kultuře,“ píše se třeba v článku, na který je odkaz dole. Ale v kterém druhu podnikání vás neprovází nejistoty? Takový druh podnikání neexistuje. Celý život je jedna velká nejistota.
Těch výhrad by samozřejmě bylo více, ale zmiňuji jen některé.
Je to jen další forma spratkysmu, o kterém jsem se trochu rozepsal zde: https://medium.seznam.cz/clanek/radovan-seidl-spolecnost-plna-rozmazlenych-spratku-aneb-chci-neznamena-mam-pravo-na-13533
Soudruzi umělci by se měli spojit a jít na čerstvý vzduch.
Více o požadavcích umělců třeba zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-5-59-umelci-ziji-v-nejistote-potrebuji-dustojnejsi-podminky-rika-redaktor-232950
