Hlavní obsah

Když tajtrlíci protestují na náměstí v Bratislavě proti Ficovi

Foto: Photo by <a href="https://unsplash.com/@martinkatler

Ilustrační foto, Martin Katler

Milovník svobody, který není demokrat, se nad děním v Bratislavě musí usmívat. Takové dění prostě působí rozpolceně. Jakoby někteří lidé strašně uznávali demokracii, ale jen do chvíle, dokud je u moci jejich tým.

Článek

Ve filmu Byl jednou jeden král, z roku 1954 [1], Vlasta Burian v roli rádce Atakdále praví králi: „Já jsem tajtrlík? Za prvně nevím co to je a za druhý mě to uráží.“ Pane rádče, tajtrlík (někdy také tajtrdlík) je člověk, který jedná poněkud směšně, nebo vypadá poněkud směšně. Takový šašek, komediant.

No a ti demonstranti v Bratislavě, z pohledu člověka, který miluje svobodu a neuznává demokracii, vypadají poněkud směšně. Co mi na nich připadá směšného? Čemu nějak nerozumím? Já si vždy myslel, že demokraté jsou lidé, kteří utvářejí různé skupiny (politické strany, hnutí, fóra, sdružení), usilující o moc ve státě, demokratickými volbami, aby pak mohli buzerovat a terorizovat zbytek společnosti dle svých notiček. Tedy svých priorit, představ, preferencí a postojů. Ale myslel jsem si, že zároveň respektují vítěze demokratických voleb, a to, že pokud nevyhrají, nechají se buzerovat a terorizovat jinou skupinou. Stejně, jako by to dělali oni, kdyby zvítězili. A že po čtyřech letech se pokusí o pozici šikanisty ucházet opět v demokratických volbách. To je moje představa demokracie. Tak se asi pletu. Asi mi něco uniká. Protože na mne působí to, že někdo se prohlásí za demokrata, ale nerespektuje demokraticky zvolené vůdce, jako směšně. Ten člověk na mne působí jako tajtrlík.

V Bratislavě prý protestovalo asi 30-40 tisíc lidí, v Banské Bystrici 10 tisíc, v Trenčíně 5 tisíc. [2] Plus další města. Řekněme tedy, že demonstrovalo na Slovensku 100 tisíc lidí. To je přibližně 1,8% populace. Obrovská síla zdá se. To třeba v ČR nestačí ani na vstup do Parlamentu ČR. U nás má možná i politické hnutí Mimozemštani [3] větší podporu.

„Jsme tady proto, abychom vám slušně a jasně řekli, že my jsme si už před léty vybrali, kam chceme patřit“, řekl třeba herec Slovenského národního divadla Tomáš Maštalíř. [2] Koho všeho myslí tou první osobou množného čísla se můžeme jenom domnívat. Ale jisté je jedno. Od doby, kdy si Slováci vybrali být součástí EU uteklo mnoho vody. EU se dramaticky změnila. Slovensko se dramaticky změnilo. Každá země v EU se dramaticky změnila. Každá země na světě se dramaticky změnila. Velká část lidí, kteří si to zvolili už nežije. A je tu nová velká část lidí, kteří nic z toho nevolili, ani nevybrali, ale pouze se do toho narodili.

Iniciativa Mír Ukrajině „vyzvala Slováky, aby bránili svobodné, nezávislé a demokratické Slovensko“.[2] Co je svobodného a nezávislého na zemi, která musí poslouchat většinová rozhodnutí z Bruselu? To je jakoby mi někdo tvrdil, že jsem svobodný a nezávislý, když mne ministr Baxa a ředitel ČT chtějí nutit platit poplatky za televizi, ač už 14 let nevlastním TV přijímač, protože na sledování televize nemám čas a ani chuť a náladu. Preferuji knihy. O těch dvou vykucích jsem psal už dříve zde. [4] A rozhodně se nepovažuji za svobodného a nezávislého, pokud si o svých zdrojích nemohu rozhodovat sám, dle svých vlastních preferencí, hodnot, přání a tužeb.

Dění na Slovensku, a nejen tam, rozhodně není nudné a bude zajímavé sledovat, kam se to vše bude ubírat. EU, ČR a víceméně celý svět pádí posledních třicet let k brutálnímu socialismu. Jak se v tom pádění Slovensku zamotají nebo nezamotají nohy se nechme překvapit.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz