Článek
Českou energetiku čekají změny – a některé z nich se projeví i na fakturách běžných odběratelů. Do praxe se zavede nový poplatek. Velmi zjednodušeně řečeno půjde o jakési „pojištění“. Peníze totiž půjdou do kapes provozovatelům zdrojů. Nicméně nebudeme platit za vyrobenou elektřinu, nýbrž pouze za to, že oni provozovatele budou tyto zdroje udržovat v pohotovosti pro případ, že by byly potřeba. Třeba v nouzových situacích, při výpadcích jiných zdrojů apod.
Tento tzv. kapacitní mechanismus má podpořit vznik a rozvoj nových elektráren a zdrojů a budeme ho sponzorovat my. Spotřebitelé. Na jeho výši přitom nebudeme mít zrovna přímý vliv – na rozdíl od spotřeby elektřiny jako takové. Odvíjet se totiž bude od složitějšího mechanismu. Ale do toho nechci zabrušovat, abych nemusel složitě vybrušovat. Chci se spíše zaměřit na zajímavou spojitost mezi vznikem tohoto nového poplatku a koncem poplatku na OZE, který Babiš ne tak dávno vítězoslavně zrušil…
Je kapacitní mechanismus jen nové OZE? Lidé přičítají vinu Babišovi
V diskuzi ke zprávě o chystaném poplatku na Seznam Zprávy se hojně objevovalo rozhořčení nad tím, že Babišova vláda takřka nepozorovaně propašuje na účty novou položku. „S velkou slávou převede (Babiš, pozn. autora) na stát (a na dluh) poplatky za OZE a plebs hýká nadšením, aby o půl roku později potichoučku zavedl jiný poplatek,“ zlobí se například pan Petr Zdeněk.
Podobných komentářů narážejících na poplatek za obnovitelné zdroje (POZE) je přitom v komentářích opravdu mnoho. Jsem ten poslední, kdo by se chtěl Babiše zastávat, nicméně mám za to, že tak důležitou kritiku je třeba prozkoumat a uvést na pravou míru, abychom si mohli být jisti, že si Babiš čočku opravdu zaslouží. Jak to tedy bylo?
Faktem je, že Babišova vláda od letoška zbavila spotřebitele poplatku za obnovitelné zdroje. Ty z účtů domácností a firem zmizely. Neznamená to ovšem, že by vláda na tyto peníze nějak rezignovala. Jak ve výše uvedeném komentáři naznačil pan Petr Zdeněk, zátěž byla jen převedena z peněženek spotřebitelů na státní kasu. Jinými slovy peníze se vezmou na dluh, potažmo z daní a dalších příjmů států, které ve výsledku stejně zaplatíme. Nekoná se tedy žádná reálná úspora, jde jen o populistický krok cílící na nejnižší pudy nejprostšího publika. Posud je tedy kritika Babiše oprávněná. S druhou částí tvrzení už to ale tak jednoduché není.
Stejný způsob placení, jiný účel
Z diskuze totiž vyznívá, jako by nový kapacitní mechanismus byl vlastně nějakým „převlečeným POZE“. Ve skutečnosti se platby svým účelem i mechanismem dost liší.
POZE financoval podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů, kapacitní mechanismus naproti tomu poskytuje pojistku a v jistém smyslu „odměňuje“ provozovatele za to, že myslí na pohotovostní situace a mají rezervní kapacity. Ve skutečnosti může tento mechanismus ve výsledku pomoci k lepším cenám elektřiny, přinejmenším v době nedostatečnosti.
Tento poplatek navíc nepůjde jen na „eko“ zdroje, jako jsou všemi nenáviděné solární či větrné elektrárny, ale třeba na plynové zdroje, bateriová úložiště apod.
Nicméně pocit, že jeden slavnostně zrušený poplatek zkrátka nahradí jiným, je samozřejmě do jisté míry oprávněný. Lidem těžko bude záležet na nuancích, tím spíš, že poplatek se objeví na témže účtu a poputuje víceméně těm samým lidem. Navíc za zavedení poplatku do jisté míry může právě tlak na obnovitelné zdroje, protože poplatek má pokrýt potenciální nedostatky právě i v době rychlého odstavování starých typů elektráren.
S trochou mentální gymnastiky tak lze oba poplatky hodit do jednoho pytle – a ten pytel omlátit Babišovi o hlavu. Ostatně si to za své pokrytecké populistické rádoby rušení poplatků zaslouží jako sůl, takže proč ne.
Někdo by mohl ještě namítnout, že právní základ celé téhle prekérky má kořeny už u vlády Petra Fialy, ale ve skutečnosti to je Babišova vláda, která systém prosazovala a dala ho ke schválení evropské komisi. Havlíček dokonce kapacitní mechanismy označil za prioritu v energetice.
Shrnuto a podtrženo. Kvůli Babišovi teď budeme platit de facto dva poplatky, jeden na dluh ze státní kasy (POZE) a druhý brzy přímo z našich peněženek.
