Článek
Skutečný Babiš vysává svou populistickou politikou ve velkém peníze i jiné zdroje této země, což bude mít především kritické až katastrofické dopady z dlouhodobějšího hlediska. Doplácet na to budou teprve naše děti a vnoučata.
Vysávat nám z kapsy peníze ale podle všeho umí i „umělý Babiš“ – a tento průšvih mohou oběti jeho řádění pocítit ihned a velmi tvrdě. Využívání tváří populárních osobností pro různé manipulativní, podvodné či dezinformační účely není už dnes nic nového ani překvapivého. Tzv. deep fakeje velmi problematickým fenoménem dnešní doby.
Podvodníci pomocí umělé inteligence si nyní ale vzali na paškál Babiše a napodobili i vzhled zpravodajských platforem jako Seznam Zprávy, Novinky.cz, CNN Prima News a podobně. Jak informovaly Seznam Zprávy, Babiš v těchto podvodných článcích slibuje možnost garantovaného příjmu pro občany ve výši až 35 000 Kč. A to díky partnerství s platformou Quantum AI.
Velká část těchto podvodných systémů jde přitom za společností Meta. Centrum pro výzkum online rizik jen za první čtvrtletí letošního roku zachytil na 22 tisíc podvodných reklam – a to pouze na platformách této společnosti (Facebook, Instagram). Centrum samotné upozorňuje na neustálý nárůst deep fake videí zneužívajících známé tváře.
Deep fake se stává průmyslovým odvětvím
Obrovský počet podvodných článků, videí a reklam poukazuje na to, že už nejde jen o nějakou okrajovou záležitost, ale že vzniká celé „černé průmyslové odvětví“. Podvodníci přitom vyvíjejí a využívají různé sofistikované způsoby, jak obelstít bezpečnostní pojistky platforem. Seznam Zprávy zmiňují například tzv. chameleoní reklamy, kdy veřejná knihovna reklam Mety ukazuje jen nevinný obrázek, ale reálnému uživateli se zobrazí třeba právě falešný Babiš.
Podvodníci dokonce zkoumají, kdo stránku otevírá a podle toho se rozhoduje, kdo dostane nevinný obsah a kdo samotnou podvodnou reklamu. Je přitom jasné, že tyto systémy už netvoří nějaký samotářský podivínský týpek, který sedí v pronajatém kumbále obklopený svítícími monitory, prázdnými hrnky od kafe a štosem plesnivějících plastových boxů od čínského jídla. Tvoří se propracovaný dodavatelský řetězec.
Může si za to oběť sama?
Může vůbec někdo naletět na takovou kravinu, jakou je garantovaný příjem 35 000 Kč? Inu, zjevně ano. A mnohé podvody a reklamy jsou samozřejmě výrazně méně stupidně nápadné a sofistikovanější. V diskuzích oběti takových podvodů často „dostávají čočku“ s tím, že si za to můžou sami.
Ale ve chvíli, kdy jsou podvody tak dokonalé, že dokážou emulovat celé platformy a pracovat se zcela věrohodnou podobou jakéhokoli člověka už může být jen málokdo tak arogantní, aby se cítil naprosto v bezpečí. Podvody zde byly po celou éru internetu, ale díky umělé inteligenci nabírají úplně jiné obrátky. Vytvářet je v masovém a extrémně dokonalém měřítku je díky ní snadné a levné.
Zatímco Babiš je falešný, oběti těchto podvodů jsou skutečné. Například loni v létě přišla o víc než 800 000 Kč seniorka z Děčína. A to právě kvůli podvodným investičním reklamám falešně spojeným s osobou Babiše či podnikatele D. Křetínského. Senioři jsou pochopitelně možná nejzranitelnější skupinou, ale v ohrožení mohou být peníze nás všech. V ohrožení jsou kvůli moderním podvodníkům peníze nás všech. ČBA v dubnu zveřejnila statistiky, podle kterých se jen za první čtvrtletí pokusili šejdíři pomocí skoro 24 000 kyberútoků ukrást na 4 miliardy Kč. Povedlo se jim z toho ukrást přes 700 000 000 Kč. A to není zrovna málo. Mimochodem jde o dvojnásobek částky ze stejného období loňského roku.
Meta není oběť, ale příjemce peněz
A co je na tom celém přehlížené a přitom značně znepokojivé? Je to role samotných platforem, skrze které se podvody šíří. Například Meta. Ta sice podvodné reklamy sama nevyrábí, ale tvrdit o ní, že je jen pasivní „obětí“ řádění šmejdů… to by bylo hodně mimo.
Platformy jako Facebook a Instagram poskytují placený reklamní prostor. Systémy jsou přitom aktivní při sdílení reklam, volí publikum, testují, optimalizují. Není to zeď někde v průjezdu, kam si může každý jen tak vylepit plakát, který tam prostě zůstane a kolemjdoucí ho mohou vidět. Obhajoba ve stylu já nic, já muzikant by byla alibistická, pokrytecká a zcestná. Představte si situaci, kdy by například nějaký český zpravodajský deník opakovaně tiskl podvodnou inzerci. Umíte si představit, že by to prošlo jen tak a že by vydavatel nebyl volán k odpovědnosti?
U technologických velkých platforem přimhuřujeme paradoxně oči, přestože o svých inzerentech mají sbírají daleko více dat než tištěné noviny. A především… Meta samozřejmě dostává za podvodné reklamy peníze.
Meta podvodníky maže, ale opravdu to stačí?
Rozhodně by bylo nemístné tvrdit, že Meta se k problému falešných inzerátů točí zcela zády. Firma podvodníky aktivně odstraňuje. V roce 2025 měla odstranit na 134 milionů podvodných reklam a rozšiřuje opatření. Zdá se ale, že podvodníci jsou stále o krok napřed.
A zde se lze ptát. Nakolik se Meta opravdu snaží a využívá všechny dostupné a možné nástroje, které lze pro potírání aplikovat – a nakolik jde jen o úlitbu? Konflikt zájmů je zde totiž nabíledni. Společnosti Meta plyne z reklam zisk. Opravdu lze věřit upřímné snaze? Opravdu dělá Meta vše pro to, aby striktně zatrhla řádění podvodných inzerentů? Anebo by číslo smazaných reklam mohlo být reálně třeba i násobně vyšší, kdyby tomu tak skutečně bylo? A je ve výsledku na místě, aby Meta takové věci řešila víceméně interně?
Meta je sice pochopitelně pod poměrně silným legislativním dohledem, ale o naprosté většině jednotlivých reklam a reklamních účtů rozhoduje nejprve sama podle vlastních pravidel. Zákon určuje především určité nepřekročitelné hranice, ale orgány typicky dokážou zasahovat až se zpožděním.
Diskuze o regulaci a dohledu nad technologickými giganty by se měla řešit intenzivněji. V internetovém a obecně technologickém světě doznívá divoký západ, kdy se jednoduše a bez jakékoli kontroly otevírají potenciální Pandořiny skříňky a jakákoli rizika se začínají řešit, až teprve když obrazně řečeno hoří celý dům. A to ještě způsobem, že sousedi nosí vodu v žejdlících.
Asi největší potencionální (a částečně už i reálně potvrzenou) Pandořinou skříňkou našeho věku jsou přitom právě sociální sítě a taky samozřejmě umělá inteligence. Lze se přitom ptát, zda ziskové korporace, které je vyvíjejí a provozují, jsou skutečně těmi instancemi, které mají být zodpovědné za budoucnost lidstva.
