Článek
Hromádky papírů a lejster různorodého druhu na stolech, oblečení ledabyle poházené po židlích a křeslech, ale třeba i velké množství otevřených záložek v internetovém prohlížeči na počítači. Potřeba pořádku a uspořádanosti není jen samoúčelná společenská norma a minimalismus nemusí být jen módní výstřelek. Ve skutečnosti na nás může mít nepořádek psychologicky velký vliv. I když si to třeba neuvědomujeme. Přispívat může k většímu stresu, napětí, k horšímu soustředění anebo zhoršovat naši schopnost odpočívat. Čím to vlastně je?
Nejde jen o špínu. Lidskou mysl dráždí absence řádu i přehlcený prostor
Nepořádek v domě, nepořádek v hlavě. Může tato souvislost skutečně platit? Podle poznatků moderní psychologie se zdá, že do jisté míry ano. Člověk totiž své prostředí nejen obývá, ale taky vnímá – vědomě i nevědomě. Zrak neustále těká a mozek třídí informace. Vybírá, které vjemy stojí za pozornost a které je potřeba upozadit. Přisuzuje jim určité priority.
Při vizuálním přehlcení má mozek stále spoustu práce s tím, aby rozhodoval, které vjemy vyžadují náš okamžitý zásah. Jindy zas musí některé až „násilně“ potlačit. Například špinavé nádobí ve dřezu, které se nám pořád ještě nechce umýt.
„Náš mozek nikdy úplně nespí. Neustále vstřebává a analyzuje informace z okolí. Když vidíme nepořádek, mozku to vtíravě připomíná nedokončené úkoly,“ vysvětluje pro kanál RaptorX Shebna N. Osanmoh I, certifikovaný odborník na pokročilou psychiatrickou ošetřovatelskou péči z Kalifornie. „Hromada papírů na stole nám připomíná práci, kterou odkládáme. To může vyvolat pocit napětí a postupně zhoršovat duševní vyčerpání. Možná svému okolí nevěnujeme zcela vědomou pozornost, ale mozek vše pořád vnímá. Nepořádek vytváří více vizuálních podnětů, které se perou o naši pozornost a ztěžují nám tak soustředění.“
Nepořádek jako nedokončený úkol. I v něm lze ale najít systém
Věci, kolem kterých chodíme, nejsou jen objekty bez významu. Mozek jim neustále přisuzuje nějaké hodnoty a vlastnosti. Prádlo překypující z prádelního koše tak může dostat automaticky i nálepku: „Musím vyprat!“. Když projdeme kolem koše dvacetkrát a pokaždé nám hlavou bleskne tento úkol, nemůže být divu, že se postupně poněkud zvýší i stres, který prožíváme; anebo se nám nedaří držet pozornost dostatečně pevně a dlouho tam, kde ji skutečně chceme mít.
A co s tím? Samozřejmě se automaticky nabízí jednoduché řešení: uklidit. Ve skutečnosti se ale zdá, že není vždy nutné vyřešit vše okamžitě, abychom mozek trochu uchlácholili. Podle starší, ale velmi zajímavé studie z roku 2011 totiž dost dobře pomáhá i prostý předběžný závazek. Vytvoření plánu s konkrétním termínem splnění podle dané studie zafungoval a umožnil uvolnit kognitivní zdroje pro jiné, aktuální činnosti. Mozek totiž díky jasně danému závazku už takříkajíc považoval věc za hotovou.
Stresu, napětí a roztěkanosti tedy můžete ulevit a své soustředění zlepšit už tím, že si stanovíme konkrétní cíle a plány. Myšlenka, že ve středu večer vyřídím to, co mám na stole, je pro mozek zkrátka konejšivější než pouhé konstatování typu: „Musím s tím někdy něco udělat!“, které napětí spíše zvyšuje.
Ne každý trpí nepořádkem stejně. Úzkost či ADHD mohou stres z chaosu zhoršovat
Máte pocit, že vám neuspořádané prostředí nijak zásadně nevadí? Anebo spíše patříte k těm, které jakýkoli prohřešek proti ladu a řádu drásá nervy? I podle odborníků jsou mezi lidmi značné rozdíly v tom, jak na ně nepořádek působí.
„Z vlastní zkušenosti vím, že na nepořádek jsou citlivější lidé trpící úzkostí, stresem, ADHD či OCD. Ale záleží taky na individuálních preferencích,“ potvrzuje to Shebna N. Osanmoh I. Zároveň přitom zcela nevylučuje ani platnost známého konceptu o tvůrčím nepořádku. „Někteří lidé se i v neuspořádaném prostředí cítí dobře, zatímco jiní ne,“ dodává. „Není vlastně ani tak důležité, jak velký nepořádek kolem sebe máte. Podstatné je, jak moc tento nepořádek ovlivňuje vaši mysl, pozornost, pocit pohody a celkově schopnost fungovat.“
Zdá se tedy, že i když nepořádek má nepochybně potenciál v lidech vyvolávat negativní pocity a zhoršovat jejich nepohodu, neznamená to, že minimalismus a dokonale naklizený byt jsou automaticky nezbytným řešením pro každého. Tolerance nepořádku se může u lidí dost lišit. Měli byste si tedy spíše všímat toho, zda ve vás případný nepořádek skutečně vyvolává neklid a vy tyto pocity jen přehlížíte nebo rovnou potlačujete, anebo vás takříkajíc nechává chladnými.
Zdroje: Shebna N. Osanmoh I, PMHNP-BC z organizace SavantCare pro RaptorX, PubMed, Psychologytoday.com
