Článek
Záznam hovoru – neveřejný kanál
Datum: nezjištěno
Účastníci: Prezident USA, Prezident RF
Místo: neidentifikováno
Prezident USA: Ahoj, Vladimíre, dlouho jsme spolu nehovořili…
Prezident RF: Dony, vidíš, jaká je situace. Hlídají nás pomalu na hajzlu…
Prezident USA: Vladimíre, musíš zajet, dáme golf. Na golfovém vozíku odposlech nebude.
Prezident RF: A proč voláš, Donalde?
Prezident USA: Hele, jde mi o tu tvoji patálii s tou Ukrajinou. Měl bys to tam dát do pořádku. Bojím se, že ti Evropani tu Ukrajinu úplně zničí.
Prezident RF: No, pokud budou postupovat dál tak jako nyní, pak určitě. Ale to mi řekni — co já s tím mohu udělat?
Prezident USA: Počkej… počkej, Vladimíre, tady poradce do mě šťouchá, že má nějakou poznámku. Hned se ti ozvu.
Poradce prezidenta USA: Pane prezidente, Evropani ničí Ukrajinu? Jak to myslel? To musíme nejdříve analyzovat!
Prezident USA: Vy si analyzujte, co chcete. Copak nevidíte, že Evropani odčerpávají Ukrajině lidský a tím i výrobní potenciál? To nevidíte, že nechtějí Ukrajině pomoci? S logistikou převodu civilní výroby na zbrojní? Poskytnout odborníky, zbrojní licence, technologie, know‑how a podobně! Místo toho si půlka Evropy zalepila díry v pracovním trhu a na Ukrajinu pošlou pár eur a zbytky zbraní ze skladu. Evropani se prostě bojí, že přestavbou Ukrajiny na silný, nezávislý a vyzbrojený stát si stvoří vlastního nepřítele. To snad nevidíte, co tam ten strejda z divadla dosud napáchal?
Jděte do pr… s vašimi analýzami, mám tu kámoše na drátu. Už jsem tady, Vladimíre — ti moji poradci, to je jedna trubka vedle druhé. Já ti je tam pošlu, nechceš? … smích
Prezident RF: Díky, já jich mám tady dost.
Hele, Dony, jak jsme se dohodli — musíme to dotáhnout do konce. Ty mi na Ukrajinu nenasadíš ty tvoje kluky a necháme Evropu, ať si ji rozdělí. Stejně se na ni Poláci třesou, Maďaři také. Já pak budu držet hubu, až koupíš to Grónsko. Hlavně pojďme zastavit ten masakr — ten strejda z divadla, jak mu říkáš, by nejraději pozabíjel celou Ukrajinu, ať to stojí, co to stojí. To víš, jeho a tu jeho partu to nebolí. Já to jednostranně zastavit nemohu, vždyť to víš. Ostatně — tady vidíš, jak to dopadá, když někam dosadíš diletanta.
Prezident USA: No dovol, Vladimíre! smích … No, teď vážně: Ani já jsem netušil, že přestane poslouchat. Hele, já si strejdu pozvu příští týden, ještě mu zkusím domluvit. Zavolám ti předem, ať to s ním skoulíme. A co žena?
Prezident RF: Která? smích Tak zatím, Dony.
Zapisovatelka: Pane prezidente, co mám napsat do protokolu?
Prezident USA: Od čeho mám poradce, má zlatá? A ať to nejdřív s Vladimírem proberou.
Rád bych sepsal i další průběh, ale vzbudil jsem se a zjistil, že realita je jiná. Nebo ne?
Tento text je fiktivní rekonstrukcí rozhovoru mezi dvěma světovými lídry. Nejedná se o skutečný záznam, ale o literární reflexi současných geopolitických témat.
