Paradox obezity obrací naruby naše jistoty o zdraví

Celý život jsem byl nechtěně důsledným příkladem toho, čemu se říká „věšák na oblečení“. Sebemenší stres, nemoc nebo rychlejší víkendový výlet a pár kilo zmizelo, jako by se nikdy neobjevily. A upřímně, dlouho jsem si myslel, že je to vlastně výhoda. Že být štíhlý automaticky znamená být zdravější než někdo, kdo je trochu oplácaný. Jenže když jsem se později začal poctivě snažit pár kilo přibrat a hlavně si je udržet (což se mi dodnes moc nedaří), narazil jsem na řadu informací, které mě překvapily a přiměly pohled částečně přehodnotit. Postupně jsem se dostal až k fenoménu, který působí na první pohled naprosto absurdně. K paradoxu obezity. A v tu chvíli jsem si uvědomil, že to, jak o tělesném tuku běžně uvažujeme, je možná mnohem jednodušší a zkreslenější, než jak funguje naše biologie doopravdy.

Když se v médiích mluví o obezitě, tón je téměř vždy varovný. Nadbytek tuku zvyšuje riziko cukrovky, infarktu i předčasného úmrtí, a v kolektivní představě společnosti se hluboce zakořenila myšlenka, že štíhlé tělo je automaticky zdravější a obézní tělo automaticky nemocné. Do tohoto rámce však nečekaně vstupuje fenomén, který lékaře překvapuje už více než dvě desetiletí. Paradox obezity. Jde o situaci, kdy lidé s mírnou nadváhou nebo s prvními stupni obezity dosahují lepšího přežití u některých závažných nemocí než lidé s „ideální“ hmotností. Tento jev působí na první pohled absurdně, přesto jej potvrzují rozsáhlé studie. A nutí nás přemýšlet, zda vůbec rozumíme tomu, co všechno tělesný tuk ve skutečnosti dělá.

Paradox obezity se nejčastěji zmiňuje v souvislosti se srdečním selháním. Všechny naše intuitivní představy říkají, že větší tělesná hmotnost musí být pro srdce jednoznačnou zátěží. Avšak data ukazují jiný obraz. Pacienti s mírnou nadváhou mají často lepší prognózu než pacienti hubení.

Tuk v tomto případě neplní roli nepřítele, ale paradoxně pomocníka. Tělo ve stavu selhání potřebuje vysoké množství energie a mění způsob, jakým ji získává. Tuk, a zejména jeho metabolické produkty, se stává rychle dostupným palivem, které srdce dokáže využít ve chvílích největší zátěže.

Zvláštní význam má tzv. epikardiální tuková tkáň, tedy tuk přímo přiléhající k srdci. Výzkumy, mimo jiné i z pražského IKEMu, naznačují, že tento tuk může v určité fázi onemocnění působit jako „energetická záloha první pomoci“. Dodává srdci energii tam, kde je jí nejvíce potřeba, a produkuje látky, které mohou regulovat zánět či podporovat srdeční sval v době extrémního stresu.

Pro lepší pochopení paradoxu je užitečné si uvědomit, že tuk není pasivní tkáň. Naopak je to aktivní hormonální orgán, který komunikuje se zbytkem těla pomocí stovek signálních molekul.

V okamžiku, kdy dojde k vážné nemoci, je tělo ve stavu neustálého energetického deficitu. Pacienti často trpí kachexií, dramatickým úbytkem svalů i tuku, který zásadně zhoršuje prognózu. A právě zde se ukazuje výhoda mít určitou rezervu. Člověk, který má pár kilogramů navíc, má prostě větší šanci vydržet delší období metabolického stresu.

Tento princip se potvrzuje nejen u srdečního selhání, ale také u lidí s rakovinou, chronickými plicními nemocemi nebo u seniorů. Ve vyšším věku je dokonce dobře zdokumentováno, že mírná nadváha je spojena s nižší úmrtností, protože poskytuje ochranu před podvýživou, infekcemi a celkovým oslabením organismu.

Je důležité zdůraznit, že paradox obezity neříká, že obezita je zdravá. Říká něco jemnějšího a mnohem důležitějšího. Role tuku v těle je složitá, kontextuální a není černobílá.

Nadbytek viscerálního tuku, chronický zánět, inzulinová rezistence či vysoký krevní tlak. To jsou skutečně problémy spojené s obezitou. Na druhé straně však existují situace, kdy určitá míra tělesného tuku zvyšuje šance na přežití. Biologie tak upozorňuje na to, že to, co považujeme za „ideální hmotnost“, nemusí být ideální vždy a pro každého.

Paradox obezity není jediným překvapivým jevem v medicíně. Existuje celá řada dalších paradoxů, které ukazují, že lidské tělo nelze redukovat na jednoduché poučky.

Pravidelný pohyb je jedním z nejúčinnějších „léčiv“ vůbec. Avšak extrémně intenzivní trénink, například u vrcholových sportovců, může zvyšovat riziko arytmií, přetížení srdce nebo hormonální nerovnováhy. Cvičení tedy může prodlužovat život, ale ve formě extrémů jej také může zkracovat.

Vitamíny potřebujeme, ale vysoké dávky antioxidantů mohou narušovat přirozené obranné mechanismy těla, snižovat benefity cvičení a dokonce zvyšovat úmrtnost v některých studiích. To, co léčí v malém množství, může ve velkém škodit.

Nedostatek spánku škodí. Ale příliš mnoho spánku (více než deset hodin denně) je také spojeno s vyšší úmrtností. Příliš krátký i příliš dlouhý spánek mohou být signálem, že tělo není v rovnováze.

Slunce je zdrojem života i karcinogenem zároveň. Bez něj bychom neměli vitamín D, ale s jeho nadbytkem roste riziko rakoviny kůže. Stejný zdroj, dva opačné účinky.

Paradox obezity nás učí především pokoře. Tělo je složitý systém, který se neřídí našimi estetickými ideály ani kategoriemi „dobré“ a „špatné“. Není to jednoduchý stroj na kalorie. Je to organismus, který se snaží přežít všemi dostupnými způsoby, a někdy využívá i to, co bychom považovali za handicap.

Ne všechno, co na první pohled působí nezdravě, musí být škodlivé. A ne všechno, co vypadá správně, je skutečně zdravé.

Možná bychom tedy měli méně soudit podle vzhledu a více naslouchat tomu, co nám říká věda. Ne proto, abychom podporovali nezdravý životní styl, ale abychom lépe chápali, jak komplexní je lidské tělo a jak snadno podlehneme lákavým, ale nesprávným zjednodušením.

Zdroje:

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4745816/

https://www.prolekare.cz/casopisy/vnitrni-lekarstvi/2016-3/paradoxy-obezity-58187

https://time.com/3848497/obesity-paradox-healthy-weight/

https://academic.oup.com/eurheartj/article/42/15/1499/6213772

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2000/cislo-10/paradox-antioxidantu.html

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0022202X2400280X

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kachexie

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4978122/