Článek
Znáte to? Těšíte se na Vánoce, konečně přichází chvíle klidu po roce plném stresu a bum, dorazí rýma, bolest v krku nebo kašel. Tělo, které do poslední chvíle drželo pohromadě, náhle vypne. A místo zaslouženého odpočinku se potýkáte s teplotou a šálou kolem krku. Tento fenomén není žádná náhoda a dokonce má i své jméno. Syndrom dovolenkového uvolnění.
Co je syndrom dovolenkového uvolnění?
Vědecky se tomuto jevu říká leisure sickness, tedy nemoc z volna. Prvně jej pojmenoval nizozemský psycholog Ad Vingerhoets, který zjistil, že část lidí je náchylná k onemocnění právě v době volna, o víkendech, během dovolených nebo například o Vánocích.
Mechanismus je překvapivě logický. Během dlouhodobého stresu, například při pracovním vytížení před dovolenou nebo svátky se tělo mobilizuje a „drží pohromadě“ díky hormonům, zejména adrenalinu a kortizolu. Adrenalin pomáhá aktivovat reakce boje nebo útěku, zatímco kortizol reguluje zánětlivé procesy a tlumí imunitní odpovědi, aby tělo přežilo nápor. V této fázi si často ani neuvědomujeme, že jsme unavení nebo nemocní a tělo jakoby vypíná poplašné signály.
Jakmile však stres poleví, například v pátek odpoledne, při nástupu na dovolenou nebo na Štědrý den hladiny adrenalinu prudce klesnou. Kortizol ale přetrvává a stále tlumí aktivitu imunitního systému. Imunitní buňky jsou dezorientované a bez podpory adrenalinu i oslabeny. Výsledkem je prudký pokles obranyschopnosti právě ve chvíli, kdy bychom si měli začít užívat volna.
To vysvětluje, proč se lidé mohou cítit výborně celý pracovní týden a onemocní hned první den víkendu. Podobně bývá typické, že první den dovolené „lehnete“ s chřipkou, bolestí hlavy nebo únavou. Tělo jednoduše vyčkává, až budete mít čas být nemocní. Není to ironie, ale biologická realita.
Zajímavostí je, že syndrom dovolenkového uvolnění se netýká jen nachlazení. Někteří lidé hlásí i migrény, žaludeční potíže, bolest zad, podrážděnost nebo dokonce příznaky podobné chřipce bez zjevné infekce. Jde o psychosomatickou reakci těla na přechod z režimu „výkon“ do režimu „odpočinek“, která má ale reálný fyziologický základ.
Když tělo reaguje na mysl
Oblast vědy, která propojuje psychiku, nervovou soustavu a imunitní systém, se nazývá psychoneuroimunologie. Podle této disciplíny je stres jeden z největších modifikátorů imunitního systému. Chronické napětí, typické pro předvánoční období, nás může udržovat v chodu, ale zároveň oslabuje naši schopnost bránit se infekcím.
Jakmile přepneme do režimu „konečně mám volno“, obranné mechanismy selhávají. Vzniká tak ideální příležitost pro nástup nemocí, zejména virových infekcí horních cest dýchacích, které jsou v zimě běžné. Tělo jednoduše „vypne“.
Zimní past pro imunitu
Načasování Vánoc také hraje roli. Zimní období je přirozeně rizikové pro přenos infekcí. Chladný a suchý vzduch, typický pro topnou sezónu, oslabuje sliznice v nose a dýchacích cestách. Virům, jako je chřipka nebo RSV, se daří déle přežívat a snadněji se šířit.
K tomu se přidává nižší hladina vitamínu D způsobená nedostatkem slunečního světla. Vitamín D přitom hraje klíčovou roli v regulaci imunitní odpovědi. Lidé tráví méně času venku, více uvnitř a v těsné blízkosti jiných osob, například při oslavách, rodinných setkáních nebo firemních večírcích. To vše zvyšuje riziko nákazy.
Změna režimu jako stresor
Tělo má rádo rytmus. Během pracovních dnů má člověk stabilní rozvrh. Vstávání, práce, jídlo, spánek. S příchodem svátků se však tento režim náhle mění. Lidé ponocují, vstávají pozdě, přejídají se, pijí alkohol a často se přestávají hýbat.
Tato náhlá změna v režimu může být sama o sobě pro tělo stresová. Lékaři ji přirovnávají k náhlému brzdění auta ze 160 km/h. Výsledkem je celková únava a pokles obranyschopnosti, i když jste měli původně jen odpočívat.
Vánoční sabotéři imunity
Spánek je zásadní pro regeneraci i imunitní funkce. Během svátků jej ale často obětujeme, ať už kvůli večírkům, dárkům nebo rodinnému kolotoči. Nedostatek spánku oslabuje produkci cytokinů, důležitých proteinů pro obranu proti infekcím.
Strava o Vánocích bývá bohatá na cukr, tuky a alkohol. Cukr dočasně tlumí funkci bílých krvinek, zatímco alkohol dehydratuje a narušuje rovnováhu imunitního systému. Přidáme-li k tomu nedostatek čerstvého ovoce, zeleniny a vlákniny, dostaneme kombinaci, která imunitě rozhodně neprospívá.
Dá se tomu předejít?
Dobrou zprávou je, že ano. Nejlepší prevencí je pozvolné přecházení do volna. Zkuste zvolnit ještě před Vánocemi, nenakládejte si vše na poslední dny. Dopřejte si pohyb, choďte ven i v zimě, jezte pestrou stravu a doplňujte vitamín D. A hlavně, neberte sváteční odpočinek jako výkon, ale jako skutečné zvolnění.
Imunita není vypínač, který funguje na povel. Potřebuje čas, rytmus a rovnováhu. A pokud jí to dopřejeme, možná tyto Vánoce strávíme opravdu zdravě, bez kapesníků, zázvorového čaje a zrušených plánů.
Tak tedy klidné a hlavně zdravé svátky!
Zdroje:
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12411765/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Psychoneuroimunologie
https://www.tilburguniversity.edu/staff/vingerhoets
https://www.mayoclinic.org/healthy-lifestyle/stress-management/in-depth/stress/art-20046037
https://www.scientificamerican.com/article/why-people-get-more-colds-in-winter/
https://jamanetwork.com/journals/jamainternalmedicine/fullarticle/414701
https://www.cdc.gov/healthy-weight-growth/about/enhancing-immunity.html
