Článek
Každý z nás někdy zažil zvláštní tělesné pocity. Tlak na hrudi, motání hlavy, bolesti břicha, aniž by lékař nalezl fyzickou příčinu. Stejně tak víme, jak silné emoce dokáží otřást tělem. Strach způsobí bušení srdce, stres svírá žaludek, smutek tíží hrudník. Moderní medicína se stále více shoduje, že psychika a tělo nejsou oddělené světy. Naopak, jejich propojení může hrát klíčovou roli v tom, jak se nemoc rodí, rozvíjí i jak ji vnímáme.
Psychika jako zprostředkovatel signálů a tělo jako zrcadlo duševního stavu
Vědecké studie ukazují, že stres, úzkost nebo potlačené emoce mohou vyvolat tzv. psychosomatické projevy. Jde o tělesné symptomy bez zjevné fyziologické příčiny. Ačkoliv v těle chybí strukturální poškození, pacienti pociťují reálnou bolest či jiné potíže.
Příklady z klinické praxe:
Stres a zažívací problémy: Lidé s chronickým stresem často trpí syndromem dráždivého tračníku, bolestmi břicha či zácpou, ačkoliv trávicí soustava je organicky zdravá.
Úzkost a dušnost: Mnoho pacientů s úzkostnými poruchami navštěvuje pohotovost kvůli tlaku na hrudi nebo pocitu nedostatku dechu, přičemž srdce a plíce jsou v normě.
Psychogenní bolesti hlavy nebo zad: Nespecifické bolesti, které se často zhoršují v období emočního vypětí a nejsou podmíněné neurologickým nálezem.
Výzkumy potvrzují, že stres aktivuje hypotalamo-hypofyzárně-adrenální osu, čímž zvyšuje hladiny kortizolu a dalších hormonů. Ty následně působí na imunitní systém, metabolismus i nervovou soustavu, a mohou spustit zánětlivé procesy nebo zhoršit již existující onemocnění.
Psychika jako důsledek signálů - když nemoc ovlivňuje naši duši
Na druhé straně, fyzická nemoc může zanechat hluboké stopy v psychice. Bolest, omezení pohybu, strach z budoucnosti, ztráta kontroly nad vlastním tělem. To vše ovlivňuje naši náladu a vnímání sebe sama.
Studie ukazují, že:
20–30 % pacientů s chronickou nemocí (např. cukrovka, artritida, srdeční selhání) trpí současně depresí nebo úzkostí.
U onkologických pacientů dosahuje výskyt duševních poruch až 40 %.
Psychické potíže pak negativně ovlivňují prognózu. Např. u pacientů po infarktu je deprese spojena s vyšší úmrtností.
Konkrétní příklad:
U některých pacientů s rakovinou slinivky břišní se deprese nebo úzkost objevily měsíce před oficiální diagnózou, což naznačuje, že tělo (a mozek) může signalizovat problém dříve, než se projeví fyzicky.
Proč to vědět a jak to využít
Porozumění těmto souvislostem má zásadní důsledky:
Lékaři by měli vnímat tělesné symptomy i z pohledu psychického zatížení.
Pacienti by měli vědět, že jejich tělesné projevy nejsou „jen v hlavě“, ale jsou reálné, i když je nespouští zjevná nemoc.
Duševní hygiena, práce se stresem a včasná psychologická podpora mohou významně zlepšit kvalitu života a průběh léčby.
Závěr
Psychika není jen „doprovodná kulisa“ zdraví. Hraje aktivní roli a může být spouštěčem, zesilovačem i obětí tělesných signálů. Vědecké důkazy o tomto propojení jsou dnes silnější než kdy dřív. Poslouchejme tedy své tělo. Často mluví jazykem duše.
Použité zdroje:
Koloski, N. A., et al. Gut
Löwe, B., et al. J Psychosomatic Research
Slavich, G. M., & Irwin, M. R. Nature Reviews Immunology
Katon, W. New England Journal of Medicine
Mitchell, A. J., et al. Lancet Oncology
Barth, J., et al. Psychosomatic Medicine
Yaskin, J., et al. Journal of Pain and Symptom Management
