Článek
Ať už jsme šli do fitka nebo jsme se šli proběhnout do parku, tak vždy spočívalo těžiště našeho fyzického tréninku v protahování těla, šlach a kloubů na hrazdě.
K tomu bych ještě dodal, že je dobré dávat pozor na to, aby člověk při cvičení nebo během jakéhokoliv zavěšování se do prostoru zbytečně nepadal a neotloukal se o zem, protože přece jenom nejsme na pády ani z menších výšek stavění.
Tady je dobré si uvědomit, že pokud se protahujeme na hrazdě, tak je to cvičení, které je jako stvořené pro kohokoliv, kdo je mladšího, popřípadě středního věku a disponuje váhou nanejvýš tak 75 kilo.
Když je člověk těžší, udrží se ve visu na hrazdě jen těžko, stejně tak, když je starší. Snadno se stane, že se mu zatočí hlava a švihne sebou o zem jak špalek. Chce to samozřejmě všechno si pomalu a opatrně vyzkoušet. Jinak ale hrazda stále zůstává cvičebním nástrojem číslo jedna.
Hrazdu si také můžeme snadno namontovat třeba doma mezi zárubně dveří a pokud se nenecháme ovládnout pokušením začít cvičit veletoče, budeme s mírným protažením na hrazdě spokojení daleko více než s jakýmkoliv jiným cvičebním nástrojem. Hrazda je prostě jednička, pro mladší i pro starší.
