Článek
Představte si tu situaci, kdy nic nečekáte, v podstatě se ani s nikým nechcete o ničem bavit a najednou vám někdo zavolá a chce se s vámi bavit o vašich investicích.
Vždycky jsem si říkal, že je zajímavé, že lidé se většinou nechtějí bavit o svých penězích a samozřejmě se ani nechtějí bavit o svých investicích, protože proč? Není k tomu prostě důvod. O tom, že i plat máte malej se můžete pobavit nanejvýš tak s manželkou a člověku často není ani moc do řeči, když třeba přijde o práci, ocitne se bez výdělku, na dlažbě, není lehké o tom mluvit a neznám ani nikoho, kdo by o tom chtěl mluvit s humorem, i když je to třeba praktikující humorista.
Většina lidí prostě nechce své finanční záležitosti větrat na veřejnosti, je mi tedy docela záhadou, v jak smutné až zoufalé situaci musí být někdo, kdo zareaguje na náhodně podanou ruku, hele, nejseš na tom nějak bídně? Kdy ses naposled pořádně najedl? Chceš si rozebrat svou finanční situaci. S kým? No přece s námi, s kamarády z ulice nebo z hospody či lepší restaurace? Že nebudíme důvěru? Tak proč nám lidé svěřují často i své celoživotní úspory? A občas k tomu i něco navrch.
Jeden můj známý, kterého jsem měl dokonce i v rodině, se takto seznámil s duchovními tvůrci své vlastní budoucnosti, začal na sobě pracovat a jezdil s nimi do Jižní Ameriky, kde všichni experimentovali s drogami, meditovali, upevňovali si vůli a zdraví a někteří z nich přestali i kouřit.
Potom zhodnocovali jeho úspory, měl toho poměrně dost, několik desítek miliónů - a najednou zjistil že nemá nic. Vyšší bytosti pak z jeho života zmizeli jak mávnutím čarovného proutku a chlapec se oběsil. Nebylo by lepší si nejdříve s někým promluvit, s tím, že zůstane jen u toho rozhovoru, podobně, jako když jdete do školy, kde se několik let učíte a vzděláváte, ale nepodepisujete žádnou pracovní smlouvu. I když i tady tuším, že tomu tak dlouho nebude, což jsou všechno věci, které se dají předpokládat dopředu a člověk k tomu ani nemusí být kvalifikovaný věštec.
