Článek
Každý, kdo se zajímá o kulturistiku a o pěstování nadměrně vyvinutých svalů, si vzpomene na starého dobrého Arnolda Schwarzeneggera, který vyprávěl, že když cvičil ve fitku (i když ona to zpočátku byla spíše posilovna s činkami), tak zapojoval do hry představivost.
Například cvičil bicepsové shyby na masivní bicepsy a přitom si představoval, jak mu najednou rostou a rostou, jak se zvětšují přímo na počkání, až jsou tak velké, že zaplní celou místnost, vytlačí ostatní kulturisty dveřmi i okny ven a nakonec tam Arnie stojí sám s činkou v ruce a všude kolem jsou jen jeho obrovské bicepsy.
Možná si řeknete, že je to přehnané, ale není. Správná otázka zní, jestlipak víme, kdy svaly rostou? Při cvičení? Nebo když odpočíváme po tuhém tréninku? Nebo snad rostou, když je tzv. pumpujeme, aby do nich nateklo co nejvíce krve? Svaly přitom viditelně i citelně zbytní, ale není to ta nejlepší fáze pro růst, abychom dosáhli bájného pul metru přes bicáky. Napumpováním sval zbytní, potom ale zase splaskne. Takže se nejedná o růst.
Jak ale dosáhnout toho, abychom se trvale nevešli do košile?
Svaly rostou hlavně při spánku a během spánku. Chce to prostě dodržovat dobrý spánkový režim a k tomu pravidelně cvičit. Nicméně, pokud do toho všeho ještě zapojíme fantazii, představivost, dosáhneme velmi slušného přírůstku. Velmi zajímavá je ovšem odpověď na otázku, no dobrá, když zapojím do hry fantazii, tak co si mám představovat? Že jsem svalnatý? Nebo, že přicházím z říše obrů?
Na co se mám soustředit? Že se nevejdu se svými svaly do fitka?
Tady je to trochu zašmodrchané, protože podle mých zkušeností nejvíce pomáhají ohledně svalové hypertrofie sexuální fantazie. Neohlížíme se na cenzuru a snažíme se soustředit na to, co nás nejvíce vzrušuje. Mnohokrát pomůže i prosté sledování pornografie. A potom, k čemu je dobrá… no prostě je.
Všechno, i když to třeba není vidět hned na první pohled má svůj význam a může to být v určitých životních situacích užitečné.
Když to tak zpětně hodnotím, kulturistikou jsem se živil celý život nebo jsem v tomto oboru někdy více a někdy méně pracoval a spolupracoval a v podstatě se kulturistikou zabývám dodnes (77). I s těmi zajímavými představami a fantaziemi. Naštěstí jsem filmař, fotograf a spisovatel, takže se s tím už nějak poperu.
