Článek
Jak si prodloužit a celkově zvětšit pohlavní úd? Touto myšlenkou se zcela prokazatelně minimálně jednou za život začne zabývat prakticky každý průměrně vybavený muž.
Když měl někdo tak miniaturního nebo podprůměrně vyvinutého pindíka, že téměř nebyl vidět prostým okem, tak si obvykle sehnal větší množství chlácholící odborné literatury, kde se opakovaly hlášky typu, že i s malým kašpárkem se dá zahrát velké divadlo nebo že na velikosti nezáleží.
No jo, ale když na něčem nezáleží, tak proč se o tom tolik mluví? A diskutuje? A píše?
V pohnuté době vlastního dospívání jsem měl možnost dostat se k zahraničním zdrojům, časopisům a knihám, které se věnovaly sexu a sexuálním praktikám, jako byla třeba Kámasútra, Tantra nebo Tao-jóga, kde se naprosto otevřeně psalo o „pěstování sexuální rozkoše“, což bylo alespoň po teoretické stránce docela poučné. Na české straně sexuální barikády se objevily první pokusy o naučnou literaturu, například knížka pro dospívající mládež Upřímné slovo. Což na svou dobu byl docela úderný počin.
Na titulu Upřímného slova byla Rodinova socha Milenci, jinak se v knize psalo prakticky o všem, co mohlo mladého amatérského sexuologa zajímat. Jako vstup do nekonečného světa sexuálních rozkoší to nebylo špatné, ale to soudím hlavně z toho hlediska, že v tehdejší Československé socialistické republice bylo prakticky všechno, co se týkalo sexu zakázané, snad kromě lásky k Sovětskému Svazu, takže člověk musel být i ve svých uměleckých projevech ve správném slova smyslu obezřetný, neukazovat svou tvorbu každému a nesměl se nechat chytit na švestkách. Dostat se do sevření socialistických puritánských kleští bylo snad ještě horší, než se dostat do rukou inkvizice. Byl by to dobrý námět pro akční film. Nebo pro společnost, co natáčí eroticky akční seriály.
V šedesátých letech, po celosvětovém výbuchu sexuální revoluce, což můžeme chápat jako určité uvolnění i v oblasti cenzury a zobrazování nahých osob, přes erotiku až k pornografii, začalo být patrné, že velké, mohutné a dlouhé, až masivní pánské pohlavní údy jsou na fotkách a v erotických filmech lépe vidět a v neposlední řadě jsou i bez použití slov dobrou vizitkou herců ve filmech pro dospělé.
Najednou to začalo být jasné i bez dlouhého mudrování – pokud se muž chce uplatnit jako uznávaný model v sexuálních filmech, bude do erotické manéže vpuštěn pouze s pyjem delším než 19 cm. Samozřejmě jsou určité výjimky, jako například, když se předvádí pohlavní spojení věkem sežvýkaného staříka s kyprou teenkou. V těchto případech postačí erigovaný penis, dosahující délky deseti centimetrů, ale tady už jde o něco trochu jiného, než dosažení obdivu nad krásou a monumentální velikostí pohlavního spojení dvou zdravých lidí.
Takže, parametry jsou jasné, ale jak jich docílit? Pokud nebudeme falšovat délku centimetrů, je průměrná délka pánského údu většinou nevyhovující. Nemluvím o účinkování v pornofilmech, ale o dosažení pocitu spokojenosti z dobře vykonané práce v průměrné, lehce erotické branži.
Kdo nám pomůže? Chcete znát jednoduchou, leč pravdivou odpověď? Nikdo.
Možnosti jsou následující – operativní zvětšení údu – ať už se provede jakkoliv, jsou nabídky získání na délce a na objemu diskutabilní a většinou výsledky nestojí za očekávané bouřlivé nadšení. Při operaci se musí narušit šlachy, díky nimž je úd držen u těla a když nechceme, aby nám skrz nohavici vypadnul a zmizel někde v městské kanalizaci nebo v kolejišti metra, nesmí se šlachy příliš porušit a pooperační léčba může zabrat i půl roku nebo musí postižený po mnoho měsíců pobíhat doma se závažím na pyji, aby bylo dosaženo co největšího prodloužení. Nakonec se stejně jedná maximálně o pár centimetrů, pokud je dosaženo jednoho nebo dvou centimetrů, posílá se pro šampaňské.
Zvětšení údu pomocí cvičení tantry nebo tao-jógy – trvá to dlouho a často je to i bolestivé, jedná se o mechanické cvičení, jakési vyviklávání údu, spojené se sexuálním vzrušováním. Určitých parciálních výsledků se dá dosáhnout, měřitelné je to v milimetrech.
V poslední době obsahuje internetová nabídka různé pilulky, které obsahují bohaté bylinné směsi, které podle slibů způsobí zlepšení erekce, popřípadě návrat ztracené erekce (podobně jako návrat ztraceného syna), zvětšení údu, zlepšení sexuálního výkonu, prodloužení sexuálního aktu. Nenajdete nic, co by se nezlepšilo.
Takže, řekneme si to ve zkratce – zkoušeli jsme, zkoušeli, někde píší, doporučené dávkování 2 tobolky nebo pilulky denně, nepřekračujte doporučenou dávku – ale kupodivu není zde žádné rozlišení podle tělesné váhy, čili muž, vážící 120 kilo bude mít stejné dávkování jako chlapík, který má 40 kilo i s gaučem, což už jaksi zavání něčím co není příliš korektní.
Navíc je zde pravidelně (vymyšlená) diskuze, kde borci, kteří již šťastně nakoupili, vřele doporučují koupi ostatním nešťastníkům, kterým se buď vyhýbá erekce nebo jim usnul manželský život. Kvůli chybějící erekci. A ejhle, tito průkopníci zázračných bylin doporučují překročit doporučenou dávku třeba i desetkrát – ale, stále platí, že nikde nikdo nepíše, co se přesně stane, když se doporučená dávka překročí.
Výsledek naší analýzy – je to podvod. Podvod od A do Z, nic takového, co slibují v propagačních letácích neexistuje. Koupíte si třeba za pět tisíc placebo, špetku kajenského pepře s nějakou mátou a sušeným kotvičníkem, který je pro normálního člověka, slušně řečeno na nic (otrlejší diskutéři si mohou dosadit ostřejší výrazy).
Jediné, co mě v této kauze udivuje je, že se dosud nenašel nikdo, kdo by nechal udělat rozbor, chemickou analýzu všech těch „Rudých sexuálních Ďáblů a Býků“ a nezveřejnil výsledky, stejně tak, jak to, že se ještě nikdo nezajímal o skutečné účinky těchto preparátů, které samozřejmě nikdy nenajdete v lékárnách, je to stejné, jako kdyby v lékárnách začali prodávat místo normálních léků placeba nebo homeopatika na bázi afrodisiak.
V případě, že jste si již některý z doporučovaných preparátů na zlepšení erekce a prodloužení údu koupili, nikam nepište, nežádejte své peníze zpět, prostě se už dál nezesměšňujte, svlékněte se donaha, postavte se před zrcadlo a začněte se intenzivně tahat za žalud. Přitom vykřikujte co nejvyšší hlasem, nejlépe přímo fistulí, to se pak dobře pamatuje: „Naletěl jsem podvodníkům, naletěl jsem podvodníkům, naletěl jsem podvodníkům, naletěl jsem podvodníkům… komu jsem naletěl? Podvodníkům!“ a zase znovu od začátku, až do ztráty vědomí.
