Článek
Přišel za mnou můj dlouholetý kamarád: „Ahoj, tak jsem viděl na netu, že pořád ještě cvičíš a medituješ, to je dobrý, kolik že ti to už je? Nebo dokonce ještě bude?“
„Sedmdesát sedm, víš, že vždycky na tuto otázku říkám, že jsem stejně starej jako Arnold Schwarzenegger. Nebo prakticky stejně starej, on měl 78. narozeniny teď, 30. července a já budu mít 78. narozeniny, pokud se toho dožiju, v únoru 2026.“
„Jo, to je zajímavý… taky je zajímavý, jak se každý z těch starších borců, kteří cvičili od šedesátých a sedmdesátých let minulého století nějak víceméně po svém vyrovnává se zásahy útočícího času.“
„Pokud už není pod drnem. Čas je prevít. Nikdy předtím jsem si nedokázal představit, jak je člověk bezmocný proti proudu času a proti stárnutí a hlavně proti nedostatku peněz.“
„No, tak naštěstí máme potravinové doplňky a vitamíny a super zařízená fitka.“
„To je všechno na nic,“ odtušil jsem ponuře, "na věk není lék, není nic, co bys požil, popil nebo si jakkoliv nastřelil do systému a ono by ti to prodloužilo život třeba jen o pár dní. Nebo o den.
Dá se chvíli kličkovat před smrtí, ale jedině pomocí pohybu, cvičení a pomocí meditací. Když budeš vědět co máš dělat, co máš cvičit a na co přitom soustředěně myslet. Je zajímavé, že vlastně šetříš čas nebo si prodlužuješ čas, kdy jsi ještě naživu a stojí tě to mnoho času. Čím víc cvičíš a trénuješ, abys zůstal naživu, tím dříve umřeš. Chceš se pobavit s kamarády nebo s rodinou a ty musíš trávit čas meditacemi jak blázen, abys tady mohl ještě nějakou dobu být."
„Máš pravdu,“ řekl kamarád, „připomíná to starou řeckou báji o králi Sisyfovi, který utíkal před smrtí a pořád měl nějaké výmluvy a i když už byl v Hádově říši, tak přemluvil Persefónu, že si musí ještě něco nutně zařídit, že potřebuje jeden nebo dva dny a ona ho tedy pustila na dva dny do říše živých a on zase utekl a nakonec ho musel přivést mezi poslušné mrtvolky posel bohů Merkur.“
„Jasně. A potom dostal za trest úkol valit furt dokola do vršku balvan, který se mu vždycky před dosažením vrcholu vysmekne a skutálí se dolů, takže musí začít zase od začátku. No jo, jenomže právě díky tomu úkolu se z něho stal nesmrtelný. Když valí, tak žije.“
A kámoš, který je z Moravy, na to řekl: „Aspoň to už má vyřešený. Tak já valím, ahoj…“
