Článek
Hned jak před týdnem nasněžilo, běželi jsme do lesa zkontrolovat, jestli jsou v pořádku všechna krmítka a byli jsme celkem spokojeni. Jen tak na okraj, víte, kdo vlastně provozuje krmítka ve městech a na vesnicích? A ve volné přírodě? Kdo se o ně má starat, kdo je má kontrolovat a dbát na to, aby se na nich dalo provozovat krmení?
Myslíte, že je to Česká společnost ornitologická? Nebo Český myslivecký svaz v čele se správcem honiteb? Ne, ne, není tomu tak.
Starost o krmítka je činnost dobrovolná, jinými slovy krmítka provozují běžní lidé, kteří se zajímají o přírodu a o ptáčky. Ve vládě se o krmítkách nehlasuje, čili by se možná dalo říct, že ve vládě o krmítka nejde. I když to zní trochu divně, ale je tomu tak.
Když jsem se snažil prosadit provoz, činnost a údržbu krmítek pro důchodce a pro bezdomovce, třeba i s tím, že by se o ně starali dobrovolníci, kteří ve svém volném čase nemají co na práci, tak to, bohužel, neprošlo. I když by to musel být hezký pohled, jak se třeba na závěsném krmítku pohupují tři nebo čtyři přežvykující důchodci. Komu by to neudělalo radost?
Ať už je to s těmi krmítky jakkoliv, nesmíme si myslet, že o důchodce v rámci krmení není žádný zájem. Nedávno jakýsi šéf české televize pronesl větu, která přímo zaduněla jak výstřel do ticha - nebo možná ještě lépe řečeno, jak výstřel do ucha - zrušení televizních poplatků pro důchodce nebo obecně pro starší lidi, by bylo pro televizi likvidační. Což je věc, kterou absolutně nechápu. Je snad televize nějaké speciální zařízení pro důchodce a pro staré lidi? Důchodci nemohou být bez televize, stejně jako nemůže být televize bez důchodců.
Já sám jsem důchodce a i když vím, že věk je pouze číslo, tak mi těch 78 let nikdo neodpáře. A věřte mi nebo ne, špatně se mi sedí, špatně se mi stojí, špatně se mi dýchá, jsem hluchý jak pařez, když mi někdo něco říká, tak to prostě neslyším a špatně vidím, staří lidé už mají svoje vlčí mlhy, šedé a zelené zákaly což většinou není kvůli tomu, že by nedbali na své zdraví a nechodili každý rok nebo jak se to má chodit na preventivní prohlídky, to prostě přijde jakoby samo od sebe. Příroda na vás nezapomene.
Z těchto a ještě z mnoha dalších důvodů se již dvacet nebo třicet let na televizi nedívám a upřímně řečeno, nijak mi to nechybí. O mnoho horší by bylo, kdybych se na ni dívat musel, to bych asi dlouho nepřežil.
Z hlediska legislativy je ale mojí svatou povinností platit české televizi měsíčně 150 Kč, což platí pro každou domácnost, i kdyby v ní přežíval osamocený důchodce, tetřev hlušec. Pokuta za nepřihlášený televizní přijímač je až 10 000 Kč, plus další poplatky a penále z prodlení, takže se vám toho může sejít za hezkých pár desítek tisíc.
Nesmíte zapomínat ani na koncesionářské poplatky, když v bytě zrovna není nikdo hlášený, i kdyby se jednalo o jeden jediný den, tak příslušné poplatky musí zaplatit majitel bytu. Za odměnu se potom může celý den dívat na televizi a současně k tomu poslouchat rádio. Takže jsme od krmítek pro důchodce klesli až na samé dno společnosti, ale aspoň máte o čem přemýšlet.
