Článek
Potíže s páteří, respektive s tím, že mě páteř neustále bolela a nechtěla se uklidnit, jsem měl od svých deseti let, takže je cekem logické, že jsem se pídil po návodu, jak si připravit na noc spaní, kterého bych se nemusel bát a měl bych jistotu, že si odpočinu.
Naše rodina byla sportovní, každý něco trénoval, v něčem se cvičil a snažil se vyniknout v různých sportech. Můj strýc, bratr mé matky se doslova zamiloval do lehké atletiky, měl doma oštěp, luk a šípy, železnou kouli na vrhání a samozřejmě i disk a různé pružiny a gumová lana na natahování, děda měl ještě od dob, kdy cvičil v Sokole železné činky, jednoručky, obouručky a přechovával doma i tělocvičné nástroje jako kozu a koně. Moje matka zbožňovala hrazdu, bradla a kruhy a všichni rádi běhali a plavali, kromě mé babičky a matky, které se nikdy v životě plavat nenaučily. Protože to prý nepotřebovaly.
Všichni jsme cvičili všichni jsme se hýbali a občas dokonce i dřepovali a shýbali - a všichni jsme měli bolesti v zádech a potíže s páteří. Nikdy mi to nelezlo do hlavy, protože jsme se stále dokola učili, že zádové bolesti bývají spojené s určitou leností a nadměrným odpočinkem, popřípadě sedavým zaměstnáním s nedostatkem pohybu.
Děda přes den tvrdě manuálně pracoval, takže cvičil hlavně večer a kvůli tomu chodil do místní sokolovny, kde poslouchal rady starších a zkušenějších - a všichni do jednoho tvrdili, že když člověk cvičí a trochu na sobě pracuje, tak by měl spát na tvrdým. Dědu pořád bolela záda, prožíval období, kdy míval jeden hexenšus za druhým, tak se jednou naštval, popadl dveře od ložnice, vytáhl je z pantů a položil je do postele místo matrace. Potom přes ně natáhl prostěradlo, vytvořil něco jako pověstné Záhořovo lože a na tom se potom pokoušel nějakou dobu spát. Babička spala vedle na matraci. Už ani nevím, jak dlouho je to bavilo, ale aspoň jsem byl přímo očitým svědkem několika pokusů, které rozhodně k cíli, tedy k bezbolestné spokojenosti nevedly.
Já sám jsem zkoušel různé matrace, tvrdé, měkké, střední, popřípadě i prkny různě podložené a kdyby se mě někdo zeptal, co je nejhorší věc, kterou si můžete dát do postele, odtušil bych, že drátěnka, taková ta pružná drátěná síť, do které se můžete zamotat jak ryba nebo mořská panna, odchycená do sítě, páteř se vám prohne, vnitřnosti se nahrnou někam mezi ledviny a do rána se můžete modlit, aby to nebylo ještě horší.
Takže to mohu ještě jednou shrnout, i když jsem měl u našich, popřípadě u babičky s dědou nespočet možností k rozličnému experimentování a vyzkoušel jsem různé postele a gauče a matrace a mohl jsem spát i po námořnicku v síti, nic neprošlo kolaudačním řízením, kde byla na samém vrcholu molitanová matrace tlustá 6 až deset centimetrů, kombinovaná s běžným ložním prádlem, například s bavlněným prostěradlem a s jedním větším a jedním menším polštářem.
Je zajímavé, že vyloženě měkký, i když pružný materiál se jako základní matrace neukázal vhodný, protože, když se do matrace zaboříte jak do vody, tak už je to znát na dechu - hůře a s obtížemi se dýchá.
V šedesátých a sedmdesátých letech byly v módě tzv. vodní postele, představte si, že máte místo postele velkou vanu, prostě vodní nádrž, do které se napustila slaná voda, přes to se natáhla plastová fólie, na kterou jste si lehli, takže jste byli „nasucho“ pohrouženi ve vodě, která vás nadnášela, k čemuž se často používala voda slaná, takže jste byli ve své ložnici jak turista u Mrtvého moře. Nikde vás nic netlačilo, doktoři to dokonce doporučovali jako formu dokonalého odpočinku, ale nesměl vám nikdo tu bublinu s vodou, na které jste leželi, propíchnout, to nevím, jestli se potom volali hasiči nebo jak se to řešilo, no prostě se to v širším měřítku nakonec neujalo - protože se v tom špatně dýchalo.
Takže ponechme si jako velké poučení pro život, že nejlépe se spí na 10 cm molitanové (nebo podobné) matraci, která je na rovném podkladu. Jednoduché jak facka - a desítky let nemusíte nic dalšího řešit.
Samozřejmě je dobré také vědět, které polohy jsou pro spánek nejlepší, ale k tomu se ještě můžeme kdykoliv vrátit. Rád bych svým čtenářům kromě jiného také popsal, jak si na noc podepřít hlavu, aby se zmírnily bolesti při hexenšusu a co dělat, abyste se podobných starostí navždy zbavili. Snad se k tomu jednou propíši.
