Článek
Jak čas letí, tak lidé zapomínají a možná občas zapomenou i věci, které už jednou zapomněli, takže to zapomenou dvakrát a v podstatě si už nemohou nikdy vzpomenout na cokoliv, co dvakrát nebo třikrát za sebou zapomněli, protože to už prostě neexistuje - uvědomil jsem si to, když jsem si přečetl článek, Na univerzitě v Moskvě zkoumali stroj času a teleportaci a prostí čtenáři to četli a nahlas (tedy aspoň mně to tak připadalo, že nahlas) se divili, jak se může někdo vážně zabývat takovými věcmi jako je komplementární integrativní medicína, alternativní medicína, akupunktura, homeopatie, biotronika nebo psychotronika.
Už vědci dokázali, že rány vítězů se hojí rychleji, než rány poražených? Když něco podobného zaslechne normální člověk, tak to hned vypustí druhým uchem ven a pokračuje v tom, co právě dělal.
Je přece jasné, že ze státních zdrojů nemohou být takové akce placené, i když jsem třeba v Holandsku narazil na státem placený výzkum levitace během meditace, doprovázející spontánní uzdravení z jakékoliv choroby. A nebylo to proti žádnému zákonu.
Kdybyste chtěli zkoumat a popisovat život a dílo brouka Pytlíka, tak vám na to nikdo žádné oficiální peníze nedá, jedině snad, kdyby se jednalo o sponzorství humoristického animovaného filmu s béčkovým dabingem.
No, vidíte a přesto na řádné a řekl bych i svým způsobem prestižní vysoké škole (téměř univerzitě) chemicko-technologické v Praze 6, v Dejvicích (VŠCHT), odkud mě vyloučili ve třetím ročníku ze studia z politických důvodů (projevil jsem se kriticky vůči Komunistické straně Sovětského svazu a proti Komunistické straně Československé socialistické republiky) byla koncem šedesátých let minulého století založená katedra zkoumající parapsychologické jevy, jinými slovy též jevy psychotronického charakteru.
Byl jsem v té době na Vysoké škole chemicko-technologické zaměstnán jako takzvaná pomocná vědecká síla a současně jsem školu studoval až do onoho kritického ročníku, kdy mě v roce 1969, což bylo pár měsíců po příjezdu vojsk Varšavské smlouvy, s nimiž jsem prostě nesouhlasil, vyloučili ze studia a jako důvod mi do složky napsali, „na vlastní žádost“, což je celkem jasné, blbeček nezvládl studium, tak raději odešel a dobrovolně se přihlásil na dvouletý povinný vojenský výcvik.
Teď přesně nevím, jak se to jmenovalo, jestli to byla Katedra biotroniky nebo psychoenergetiky, později též katedra psychotroniky a parapsychologie, to jsou všechno neexistující hlouposti, které se ale dovedou vědecky tvářit, ale je dobré si to občas připomenout, kam až může dosáhnout moc psychopatů, když se dostanou do vedení.
Katedru vedl, jak se mu říkalo, komunistický mág František Kahuda, který byl svého času též ministrem školství (málem jsem teď napsal "ministrantem").
Katedra fungovala až do roku 1989, kdy po převratu během několika hodin zmizela, ale i tak to byla dlouhotrvající a donebevolající ostuda.
Dnes, když se zeptáte třeba vševědoucí umělé údajně prý inteligentní babičky, která toho už tolik zažila, že se jeden nestačí divit, tak jakoukoliv existenci katedry psychoenergetiky na Vysoké škole chemické v Dejvicích popře. Doslova mě odpověděla, že na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze 6, v Dejvicích nikdy žádná katedra psychotroniky nebyla.
No, já si zase pamatuji velmi dobře, že tam byla a že tam pracovali velmi dobře placení vědci a odborníci na psychotroniku.
Já jsem za to, že mě vyhodili ze školy v polovině studia nikdy nedostal nic, ani korunu. Ale nestěžuji si, i když o tom často, ale spíše jen tak pro úplnost, píši a mluvím.
Katedra psychopatie, jak by se jí též dalo říkat, byla o patro výš, než byla Katedra koksárenství a plynárenství, kde jsem za mrzký peníz po několik let pracoval já, což bylo na Fakultě paliv, i když my jsme se zabývali spíše takovými celkem nudnými a méně užitečnými věcmi jako byla třeba plynová chromatografie, popřípadě pyrochromatografie a hmotová spetrometrie, kde zase tolik odborníků jako na katedře zaměřené na výzkum osvícených bytostí konce dvacátého století nebylo.
