Článek
Pestré životní dobrodružství Jana Nepomuckého se započalo kolem roku 1345 v Pomuku poblíž Plzně. A jak se píše v jeho životopise, ztělesnil v sobě ideál znalce božích tajemství, který pilným studiem a vnitřní kázní usiluje o dosažení mravní dokonalosti.
Když vystudoval, zastával poměrně vysoké místo v Pražské hierarchii a hájil práva církve proti tehdy vládnoucímu Václavu IV., synu Karla IV.
K rostoucímu napětí mezi tehdejším arcibiskupem a králem na podzim 1392 přispělo chování králova oblíbeného "ministra financí" Zikmunda Holera, který si vykoledoval vyloučení z církve.
Václav IV. se pokusil omezit arcibiskupovu moc zřízením nového biskupství, kde by mohl mít svoje lidi, ale když roku 1393 zemřel opat, tak Václav IV. v alkoholickém opojení zrovna něco slavil na hradě Žebrák a vyšší představitelé si pospíšili se zvolením nového opata Olena tak nějak nenápadně, nejlépe tak, aby se to Václav IV. ani nedozvěděl. A protože všechno proběhlo "podle pravidel" a v zákonné lhůtě nikdo nic nenamítal, nedalo se na tom nic změnit.
Když se to král Václav IV. dozvěděl, tak málem prasknul vztekem, nechal zatknout čtyři nejbližší arcibiskupovy pomocníky, kteří byli odvedeni k výslechu na staroměstskou radnici, pod níž byla vybudována dobře vybavená mučírna.
Po krátkém mučení propustili královi kati Knoblocha a Puchníka, kteří museli jen podepsat přísahu o mlčenlivosti, zatímco oba generální vikáři byli nataženi na skřipec a páleni loučemi na bocích.
Potom byli mučení vikáři zavěšeni za svázané ruce za zády, až u Jana došlo k vyvrácení pažní kosti v kloubu a nalomení lopatky.
Nevíme, co všechno po Janovi král Václav IV. chtěl, stejně tak nevíme, jestli Jan promluvil nebo zachoval mlčení. Nebyli jsme u toho, víme jen, že vikář Jan zaplatil životem (říká se, že za své mlčení) a že utrpěl četné rány pěstí a kopance, došlo u něho ke krvácení do dutiny lebeční, byla mu odlomena horní čelist, spodní čelist byla nalomena a spodina lebeční mnohonásobně rozlámána.
Rozsah zranění vedl k úmrtí ještě před shozením do Vltavy, kde jej za tři dny našli. Když ho rybáři uviděli v řece, měl kolem hlavy pět hvězd, které se staly atributy jeho utrpení a smrti. Stal se tak jediným světcem, který má kolem hlavy hvězdy, jinak to má pouze Panna Marie. Přechodně byl Jan pohřben v blízkém kostele sv. Kříže.
Zde jej vidíme na náměstíčku v Průhonicích, kam se jeho socha dostala, z důvodů, které nám nejsou zcela zřejmé, ale je zajímavé, že hned kousek za průhonickým náměstím, tím směrem, kterým se dívá socha Jana, má své sídlo Andrej Babiš. Z hlediska analogie a synchronicity, jak o tom často mluvíme, je to docela zajímavé.
