Článek
Se známými jsme se v poslední době hodně bavili o tajemství dlouhověkosti a o tajemství možná až věčného života. To je skutečné tajemství, protože o prodlužování života nikdo nic pořádně neví. Už jsme se o tom bavili mnohokrát - vidíte mladého, zdravého, krásného, trénovaného člověka, říkáte si, tak takhle bych na tom taky jednou chtěl být. A on najednou zemře. A mnohokrát to ještě tuší pár dní dopředu.
Sem tam něco prohodí a často se chová divně, a pak to přijde.
Potom tady máte skupinu lidí, kteří se ve vší skromnosti nenápadně dožijí stovky, nikdo se jich na nic neptá, protože jim to ani nepřijde divné, ale stane se. Potom si říkáte, proč jsme se nezeptali na způsob života nejstarších lidí?
Aha, jezte ryby a choďte do schodů. A jak je to s duchovní čilostí a s pamětí a s Alzheimerem a Parkinsonem a se stařeckou demencí? Zajímá se o to někdo nebo je to téma, od něhož většina lidí bez přemýšlení dává ruce pryč?
Z vlastní zkušenosti vím, že jsem poměrně dost vědomostí načerpal, když jsem se věnoval studiu problémů s pasivním pohybovým aparátem. Kosti, klouby, šlachy, páteř, vzpomínám si, jak jsem měl jednou přednášku na téma, proč máme sedm krčních obratlů, stejně jako žirafa a jak jsem místo „krční páteř“ řekl prční káteř a jak jsme se tomu všichni srdečně smáli, ale na další přednášku už nikdo nepřišel.
Nedávno jsem se díval na diskuzi na sociální síti, kde se autor článku o potřebných a nepotřebných věcech pro život ptal, který předmět nebo která věc komu pozvedla životní úroveň nebo prostě úroveň prožívaného života natolik, že kdyby žil podruhé, tak by si ji určitě co nejdříve pořídil. Zajímavé téma k zamyšlení. Tak tam byly zmiňovány různé ortopedické pomůcky a polštáře na spaní nebo automatické šachy, které s vámi mohou hrát pořád dokola nebo bačkory, v nichž nikdy nebolí nohy, suchá nebo horkovzdušná fritéza a celá řada jiných vychytávek, ale (což mě docela zaujalo), nikdo tam nejmenoval ani jednu ze tří věcí, kterým jsem já sám provolával nehynoucí slávu. Tak jsem si říkal, že je to zajímavé, třicet let se tady snažím propagovat něco, co při prvním křtu ohněm absolutně propadne. Ale popravdě řečeno, jsem si toho všímal už dříve. Z čehož jsem usoudil, že se mně možná podařilo už konečně kápnout na nějaké to větší tajemství, které se chrání samo, takže je na sociálních sítích nikdy neuvidíte. Ne, že by tam nebylo, ale bude neviditelné.
