Článek
Používám internet od bouřlivých devadesátek, kdy se začal uplatňovat i u nás, v Čechách, takže samozřejmě mám a používám mailovou poštu a měl jsem a používal jsem i několik webových adres. A lehce s úžasem jsem sledoval, jak se podmínky „služebných internetových démonů“ s postupem času měnily.
Chtěli jste mít mailovou adresu nebo jste chtěli mít svůj odrazový můstek na youtube, tak jste se přihlásili a už to fungovalo. S postupem času, i když jste byli přihlášení k nějakému užívání čehokoliv, tak najednou se vám k užívání nabízela služba „super“ a „turbosuper“ a mohli jste si na internet ukládat fotky a videa, pokud jste k tomu měli další přihlašovací údaje a všechno to bylo vysvětlováno tím, že každému záleží na vaší bezpečnosti a samozřejmě i soukromí, trochu mi to připomínalo situaci, jako kdybyste na přechodu pro chodce potřebovali mít na zádech viditelně umístěné schválení a potvrzení Klubu převaděčů, jinak by vás na vozovku nepustili.
Dostat se na youtube začalo být vědou, takže jsem raději asi sedm nebo osm stovek svých desetiminutových až hodinových videí nenápadně smazal a mnoho jich smazalo samotné youtubko, protože prý odporují zásadám komunity - i když jsem nevěděl jaké komunity, protože se mi nikdy neozval nikdo, kdo by tvrdil, že je členem nějaké komunity. Zrovna tak jsem musel vyčistit prostor na ukládání fotek, tady mi zmizelo asi sedm tisíc snímků hlavně proto, že mi z nějakého důvodu přestalo fungovat heslo a u dalšího podobného zařízení mi to začalo odpírat vstup, protože se jim nelíbilo jméno matky za svobodna, potom to zmizelo celé.
Potom následovalo období, kdy jsem četl jednu zprávu za druhou o tom, jak nás umělá inteligence tlačí do kouta, jak nás sleduje a sbírá o nás informace. Potom jsem se chtěl podívat na fejs, kde mám profil už asi patnáct let - a tam to najednou po mně chtělo heslo, které jsem samozřejmě nevěděl a kromě toho mi zmizela asi polovina příspěvků, protože něčemu odporovaly - opět bylo zajímavé, že si nikdo z mých známých nebo „přátel“ nikdy na nic nestěžoval a teď mi to najednou bránilo v další úspěšné spolupráci s kýmkoliv.
Občas jsem se divil, jestli ten internet, který se dnes pokouším používat, je ještě pořád ten samý internet, který jsem používal před třiceti lety. Sotva jej zapnu, tak jediné, co po mně chce, je, abych se pořád dokola někam přihlašoval, souhlasil s odběrem nebo si něco levného objednal a zaplatil nejlépe kartou a abych se u toho hlavně moc finančně neupejpal.
Navíc vidím, že si mě to vůbec nepamatuje, stále dokola to po mně chce, abych se někde přihlašoval a i když dvacet nebo třicet let používám pouze jedinou mailovou adresu a jsem si jistý, že existuje pouze jedna, tak umělý rozum si ji nedokáže zapamatovat nebo mě podle ní poznat.
Takže, i když je mi již 78 let, tak musím každý den několikrát potvrzovat a dokazovat, že je mi víc než patnáct. A to je tedy jako ta obrovská intelektuální síla, která by mě již v současnosti měla děsit, jako že díky ní celé lidstvo již brzy vyhyne? Jedině tak nudou.
