Článek
Ťapka, má láska, odešla 22. 8. 2023. Jsem tak rozervaná, že chvílemi nemůžu ani dýchat. Jsou to tři týdny. Chodím po domě neučesaná, umudlaná. Dochází mi, že jestli to tak půjde dál, za chvíli ze mě bude jen vyschlá kůrka, a tu přece lidé dávají slepicím.
Byla celý můj vesmír. Milovala jsem ta krásná rána, kdy jsme chodily na procházky, byla moc šťastná a já taky. Krásná rána jsou pořád, jen jinak. Jsou osamělá, bolavá. Vím, že nic není navždy. Má vděčnost byla velká a upřímná. Ťapce bylo 17 let a 7 měsíců. Úctyhodný věk.
Měla krásný život, veselý, barevný a plný dobrodružství. Byla jsem skvělá psí máma. To se mi opravdu povedlo. Přišla jako štěně, vůbec jsem nevěděla, jak se o pejska starat, ale zvládla jsem to s lehkostí. Dala mému životu řád a vnesla do něj hodně lásky. Chybí mi, stýská se mi.
Teď tady není a já mám zase kolem sebe i v duši zmatky, chaos. Nevím kudy jít, jak začít znovu. Ptám se sama sebe, jestli to zvládnu. Musím krůček po krůčku. Bylo to poslední dobou hodně náročné. Akupunktura, kortikoidy, které, řekla bych, jí víc vzaly, než daly. Jezdily jsme k veterináři každých 14 dní, poslední měsíc každý týden. V akupunkturu jsem moc věřila.
Cítila jsem únavu, vyčerpání, protože vstávala i v noci. Teď, když spát můžu, tak vlastně nemůžu. Vidím ji všude, na zahrádce se schovávala za velikým kamenem, když svítilo slunce, čekala, až se ugriluje ryba.Teď tady sedím sama. Kouřím, píšu, vzpomínám. Možná bych mohla pracovat s pejsky, ale ne vychovávat, to po mně nemůže nikdo chtít. Jsem stvořena pro lásku, péči, hýčkání. Cítím se prázdná, ale plná lásky. To slovní spojení je divné, ale je to tak.
Tak moc to bolí, že někomu to může přijít k smíchu, ale já vím, že mnoho lidí prožilo nebo prožívá stejné trápení tady a teď. Možná někdo řekne, abych si pořídila nového pejska, ale to ne, hledala bych v něm Ťapinku, a to si žádný pejsek nezaslouží, protože každý je originál.
Když jsem začal skutečně milovat sám sebe,
přestal jsem toužit po jiném životě a dokázal vidět,
že všechno kolem mě je výzvou k růstu.
Dnes vím, že se tomu říká
ZRALOST
(Sir Charlie Chaplin)
