Hlavní obsah
Lidé a společnost

Zemřel mi kamarád

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Pixabay Tuende Bede

Zemřel mi kamarád Bohouš na rakovinu.

Článek

Odešel můj kamarád Bohouš. Bylo to tak rychlé, v nemocnici strávil necelé čtyři týdny. Připravoval se na chemoterapii. Když odcházel do nemocnice, dala jsem mu skleněnou kuličku pro štěstí. Pořád ji měl u sebe v kapse u pyžama. Několik dní jsem ho nenavštívila, protože jsem byla nemocná a bála se, abych jej nenakazila, protože měl oslabenou imunitu.

Tak moc si přál žít. Slíbila jsem mu, že až bude z nemocnice doma, uvařím mu dobré jídlo. Miloval obyčejný bramborák. Bohouš už neměl rodiče, nebyl ženatý a žil sám. Má sestru, jejich vztah byl komplikovaný. Do nemocnice ani jednou nepřišla.

Četla jsem, když člověk odejde, odchází jen fyzické tělo. Vědomí, energie tady zůstávají. Má to být útěcha? Docela i je. Život je tak křehký, tak moc, že si to mnohdy ani neuvědomujeme. Hádáme se, ječíme na sebe a vůbec nám nedochází, že nic není navždy. Vím, že už mu je dobře. Bylo to náročné. Pokud máte v rodině nějaké komplikace, bylo by moc dobře si všechno vyjasnit. Neumím si představit, že bych byla s rodinou rozhádaná. Vždyť to je nejvíc, co máme. Vím, s některými lidmi je těžké se domluvit, ale ne nemožné.

Je mi to líto, nemůžu nic dělat. Nejhorší je ona bezmoc, když nemůžete nic. Přeju mu, aby byl tam nahoře šťastný. Bohouš musel od dětství dělat na baráku. Vyučil se plynařem. Jeho sestra chodila na střední a pak na vysokou školu. Rodiče ji protěžovali. Ona byla ta chytrá.

Vzpomínám si, jak mi vyprávěl, když přišel ze školy, rodiče z práce a ona byla doma v zimní bundě a čepici. Tenkrát topili uhlím. Nešla přiložit, vyhasl ji kotel a zatopit neuměla. V baráku byla zima. Vyprávěl to s humorem, smál se, nebyl tam žádný náznak vzteku. Prostě mu to přišlo k smíchu. Takových úsměvných historek bylo víc. No, ale je to učitelka. Teď mi došlo, že v mém životě figuruje hodně učitelů. Přímo nebo nepřímo. Doufám, že nikoho nenapadne říkat, že se jedná o útok na učitele. Ne, nejedná.

Tak přeju všem lidem, aby pochopili, že opravdu není nic navždy a co mohou udělat hned, aby udělali a nic neodkládali. Vždyť tady přece máme všechno jenom půjčené.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz