Hlavní obsah
Politika

Když zmizí sníh, ale politici mluví o konci klimatické krize

Foto: pixabay

Zimy bez sněhu, sucho a extrémy počasí jsou realitou v Česku. Přesto zaznívá, že klimatická krize skončila. Stačí se podívat z okna, aby bylo jasné, že ne.

Článek

Ještě před pár lety nebyla zima v Česku otázkou názoru. Byla to zkušenost. Prosinec a leden znamenaly sníh, mráz a krajinu v zimním režimu. Dnes je zima často jen chladnější podzim. Bláto místo sněhu, déšť místo mrazu. A přesto zaznívají výroky, že klimatická krize skončila.

Po svém uvedení do čela Ministerstva životního prostředí prohlásil Petr Macinka, že „klimatická krize je over“. Zatímco se smál a uklidňoval veřejnost, na budově ministerstva protestovali aktivisté. Symbolika té situace byla silná – ne kvůli transparentům, ale kvůli rozporu mezi politickým prohlášením a realitou, kterou lidé zažívají každý rok.

Oteplování není pocit, ale zkušenost

Změna klimatu v Česku není abstraktní pojem z mezinárodních konferencí. Je viditelná v běžném životě. Zimy jsou kratší, teplejší a bez stabilní sněhové pokrývky. To, co bývalo výjimkou, se stalo normálem. A to si pamatuje každý, kdo vyrůstal ještě v devadesátých letech.

Nejde o jeden teplý rok nebo náhodu. Jde o dlouhodobý trend, který se opakuje. Když několik zim po sobě nepřinese sníh, nejde už o výkyv, ale o změnu.

Sníh není nostalgie, ale základ krajiny

Chybějící sníh není jen problémem lyžařů nebo dětí, které si nemají kde postavit sněhuláka. Sněžná pokrývka funguje jako přirozená zásobárna vody. Když chybí, voda odteče rychleji, půda vysychá a krajina ztrácí schopnost zadržovat vláhu.

Výsledkem jsou extrémy, které dnes zažíváme čím dál častěji. Dlouhá sucha střídají přívalové deště, které půda nedokáže pojmout. Problémy se přenášejí do zemědělství, vodního hospodářství i měst.

Politická slova versus fyzikální realita

Tvrzení, že klimatická krize skončila, nestojí proti aktivistům, ale proti fyzikální realitě. Klima nereaguje na tiskové konference ani na politická rozhodnutí. Reaguje na dlouhodobé změny teplot, srážek a využívání krajiny.

Pokud politici tvrdí, že už není třeba se klimatem zabývat, vysílají tím jasný signál: adaptace není prioritou. Jenže oteplování se nezastaví tím, že ho přestaneme pojmenovávat. Naopak – bez přípravy budou dopady tvrdší.

Debata, která se zbytečně zjednodušuje

V Česku se klimatická debata často mění v ideologický boj. Buď člověk „věří na klimatickou krizi“, nebo je proti ní. Jenže většina lidí se nepohybuje v ideologiích, ale v realitě každodenní zkušenosti.

A ta realita říká, že se klima mění. Že sníh mizí. Že extrémy počasí sílí. Ne proto, že to někdo chce, ale proto, že to tak je.

Krize nekončí prohlášením

Možná se politicky hodí říct, že je „po krizi“. Možná to uklidní část veřejnosti unavenou konflikty. Ale klima se tím nezmění. A problémy, které přicházejí s oteplováním, nezmizí.

Otázka proto dnes nestojí, jestli klimatická krize skončila. Otázka zní, jestli jsme ochotni přiznat realitu dřív, než nás dožene sama.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz